Něco málo o myslivosti (Bruntálský a krnovský deník)

Máme tady červenec. Měsíc, kdy se zpomalí bouřlivý růst trav a jiných bylin, kdy se narozená mláďata rozhlížejí ještě pod pečlivým dozorem svých matek po světě, do kterého přišla. Čeká je doba růstu, dospívání i bezstarostnosti. Brzy se však naučí, co to je obava o život a jak se chránit před predátory. Spousta mláďat tuto dobu nepřežije. Z mysliveckého hlediska jsou predátoři převážně zvířata škodící myslivosti, která však v přírodě již nemají své vlastní predátory a ty musí nahradit člověk. Jsou to příkladně lišky, kuny, psík mývalovitý, který u nás v minulosti nežil, ale poměrně rychle se rozmnožuje. Z ptačí říše jsou to hlavně krkavcovití. Straky, sojky a krkavci. S nimi je to podobně jako s kormorány na rybnících. Zde je však rozpor mezi myslivci, ochránci přírody, rybníkáři.
Jedni chtějí vše chránit, druzí regulovat. Jsou mezi tím i chráněné druhy jako například kormorán, krkavec, vydra říční, bobr evropský atd.. Tyto druhy svým způsobem dělají nám lidem škodu a kompromis se hledá těžko. Zvlášť, když nakládání s touto zvěří je v rukou Ministerstva zemědělství jako vrcholného orgánu.
Těmito problémy se zabývá i televizní pořad "Tisíc let české myslivosti", jehož již 3. cyklus je nyní každý pátek v podvečer na 2. programu. Mnohdy se lidé ptají na název pořadu. Tisíc let, co je to za nesmysl? Takže odpovím. Malá návštěva v minulosti. Pomineme-li dobu ledovou a mamuty, nejdůležitějšími mezníky v myslivosti jsou:
První písemné zmínky o regulaci lovu z roku 950 n. l., kdy kníže Boleslav I. Vydal nařízení, tzv. regál, kdy právo lovu určuje panovníkovi.
Král Václav IV. v době nárůstu moci šlechty vydal nařízení tzv. dominikál, kde právo lovu dal šlechticům na jejich pozemcích.
Usnesení Českého sněmu v r. 1573 - nařízení o ochraně zvěře.
Císař Josef II. V r. 1786 vydal všeobecný honební patent, kde řešil úpravu lovecké roboty, ochranu polních plodin, úhradu škod způsobených zvěří, chov zvěře atd. Právo myslivosti bylo prohlášeno právem státu, který ji svěřoval - honitby.
Císař František Josef I. Vydal r. 1849 Říšský patent o myslivosti č. 154, kdy právo myslivosti bylo vztaženo k vlastnictví půdy.
V r. 1923 byla založena Československá myslivecká jednota. Zákonem o myslivosti č. 23/1962 totalitní moc odloučila myslivost od vlastnictví půdy. Náležela pouze organizacím jako JZD, Státní lesy, Státní statky. Tito výkon práva myslivosti postupovali pouze organizacím, např. myslivecká sdružení. Demokratický zákon o myslivosti č. 270/1992 opět přiznal právo myslivosti majitelům půdy. Svobodně si mohly honitby pronajmout i fyzické osoby. Nyní platí zákon 449/2001, který řeší celkovou organizaci české myslivosti.
Myslivecké organizace v minulosti: Roku 1692 v Hluboké n. Vltavou byla založena Myslivecká bratrská pokladna.
Roku 1695 založil hrabě Sporck na svém panství na Kuksu Řád svatého Huberta. Tento řád existuje kontinuálně dodnes. Hlavní sídlo řádu je nyní v Belgii. U nás byl v době totality zakázán, ale po roce 1989 opět obnoven.
V 19. století byla rozsáhlá spolková činnost např. Spolek pro lov a kynologii Hubertus, Spolek pro ochranu myslivosti markrabí Moravského, Lovecký spolek pro Olomouc, atd.
Od roku 1992 máme nyní Českomoravskou mysliveckou jednotu, která je největší a má 90 000 členů. Kromě toho několik menších organizací.
Z tohoto velmi zkráceného výčtu je patrné, že název pořadu v televizi není zavádějící.
Za doby hraběte Sporcka, který si uvědomil, že lov není pouze kratochvíle, ale i hospodářská činnost, se kolem řádu shromažďovali jiní šlechtici, zavedly se po vzoru Francie parforsní hony, plachtové hony, byly zakládány obory a bažantnice. Zavedly se pořádky, ze kterých vznikly myslivecké tradice. Bez nadsázky lze říci, že z Čech se tyto nové zvyklosti šířily díky šlechtě a jejích společných honů po celém středoevropském regionu. U nás se udržují stále a můžeme být hrdi na tyto tradice, které nám závidí zahraniční lovci, kteří přijedou na poplatkové lovy a rádi se kvůli nim i vrací. Tím je v podstatě v dnešní době navázáno na dílo hraběte Sporcka. Navíc udržují myslivost jako společenství lidí se stejnými zájmy, kteří se musí dle těchto tradic náležitě chovat, oblékat, vystupovat na veřejnosti atd.
Trochuúsměvunakonec. Dle staré německé lovecké knihy z počátku 18. století musel být myslivec bohabojný, musel mít výborný zrak, sluch, dech, hlas, zdravé a rovné zuby, bezvadné tělo, rychlé nohy. Musel být otužilý, bdělý, vytrvalý, statečný, poctivý, mlčenlivý, nepiják, bez závisti a musel dobře udržovat zbraň a lásku ke psům. Nemámeto jednoduché.
A vrátili jsme se obloukem k červenci 2011, měsíci, kdy nastaly dovolené, kdy děti vyrazily na tábory do přírody, dospělí na chaty a chalupy. Všichni mají zvýšenou možnost pobytu v přírodě, pozorovat zvěř, zklidnit se po běžném shonu a věřte, že takový podvečer strávený na kraji lesa s dobrým větrem, který fouká proti vám, aby jste nezvětřovali vyhlédnutá místa, vám přispěje ke klidu, vyčistí se hlava. To je na dovolené snad to nejlepší. Tak na závěr pěknou dovolenou.
Myslivecké akce v červenci: 23. 7. v Zátoře - umělá nora, zkoušky norníků v bezkontaktním norování. Uznání psů jako lovecky upotřebitelných. Každá honitba má stanoveny vzhledem k velikosti a zazvěření počty lovecky upotřebitelných psů, kteří absolvovali příslušnou zkoušku.
28. 7. ve Vrbně pod Pradědem - střelnice MS Praděd, trénink v kulové a brokové střelbě.