Divočáků je moc. Myslivci je chytají do klecí (Lidové noviny)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
V České republice se přemnožila černá zvěř. Prasata se před myslivci skrývají v nekonečných lánech řepky a kukuřice
PRAHA
Velké škody na úrodě, úbytek drobnější zvěře na polích, více dopravních nehod i lidé poranění při vycházkách do přírody. To vše kvůli jednomu jevu - enormnímu přemnožení divokých prasat.
Čeští myslivci hlásí, že ačkoli rok od roku odstřelí více kusů černé zvěře, její počet se stejně netenčí. Zatímco v roce 2000 oficiálně odlovili v honitbách 67 tisíc prasat, loni už to byl dvojnásobek. Celkový počet bachyň, kňourů a selat odhadují na více než 200 tisíc.
Podle myslivců jde prasečí populační exploze ruku v ruce s rozvojem pěstování technologických plodin. Zejména pole řepky olejky, která v posledních letech obarvila Česko nažluto, jsou pro prasata ideálním místem k životu. Podobným rájem jsou pro černou zvěř lány kukuřice. "Obě plodiny tvoří velmi hustý a vysoký porost, což prasatům vyhovuje. Jsou tu dokonale ukryta a v bezpečí. Nikdo je tu neotravuje. Navíc tu mají dostatek potravy, takže skoro půl roku nemusí pole opustit," popisuje chování prasat Josef Pubal, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty. Podle něj zažívají prasata jakési zlaté období. Kvůli dostatku potravy se prakticky nestává, že by některé z mláďat uhynulo. Selata se navíc rodí během celého roku a do reprodukčního cyklu se nezvykle zapojují i jednoroční samci a samice.
Prasata v lánech řepky a kukuřice vadí jak zemědělcům, tak myslivcům. Jedněm devastují úrodu a způsobují statisícové škody, druzí tu černou zvěř prakticky nemohou ulovit. "Odstřel prasat v těchto polích je velice obtížný. V lese to pro nás bylo daleko jednodušší," stěžuje si Pubal. Myslivci proto hledají jiné cesty, jak počet prasat snížit.
Myslivci: Prasata budeme chytat do klecí
Zaprvé se snaží dohodnout se zemědělci, aby alespoň část svých lánů osazovali nižšími plodinami, kde by myslivci prase dobře viděli. "Na okraje pole je buď vysazován jiný druh kukuřice nebo tu vznikne průsek. Vše ale záleží na vůli zemědělců, kterým mnohdy chybí. Dohodneme se tak v polovině případů," říká Pubal.
Druhou variantou, jak počty prasat snížit, je chytat divočáky do speciálních klecí. V republice jich mají myslivci nyní nainstalováno asi sto. V tomto odchytu se jim snaží pomoci i ministerstvo zemědělství. "Mezi dotační tituly jsme zařadili příspěvky na odchytové klece," řekla LN mluvčí úřadu Tereza Magdalena Dvořáčková. Právě odchyt do ohrad dokázal zastavit populační explozi divočáků za vlády Marie Terezie. Tehdy ale vše skončilo téměř vyhubením prasat v divoké přírodě.
PRAHA
Velké škody na úrodě, úbytek drobnější zvěře na polích, více dopravních nehod i lidé poranění při vycházkách do přírody. To vše kvůli jednomu jevu - enormnímu přemnožení divokých prasat.
Čeští myslivci hlásí, že ačkoli rok od roku odstřelí více kusů černé zvěře, její počet se stejně netenčí. Zatímco v roce 2000 oficiálně odlovili v honitbách 67 tisíc prasat, loni už to byl dvojnásobek. Celkový počet bachyň, kňourů a selat odhadují na více než 200 tisíc.
Podle myslivců jde prasečí populační exploze ruku v ruce s rozvojem pěstování technologických plodin. Zejména pole řepky olejky, která v posledních letech obarvila Česko nažluto, jsou pro prasata ideálním místem k životu. Podobným rájem jsou pro černou zvěř lány kukuřice. "Obě plodiny tvoří velmi hustý a vysoký porost, což prasatům vyhovuje. Jsou tu dokonale ukryta a v bezpečí. Nikdo je tu neotravuje. Navíc tu mají dostatek potravy, takže skoro půl roku nemusí pole opustit," popisuje chování prasat Josef Pubal, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty. Podle něj zažívají prasata jakési zlaté období. Kvůli dostatku potravy se prakticky nestává, že by některé z mláďat uhynulo. Selata se navíc rodí během celého roku a do reprodukčního cyklu se nezvykle zapojují i jednoroční samci a samice.
Prasata v lánech řepky a kukuřice vadí jak zemědělcům, tak myslivcům. Jedněm devastují úrodu a způsobují statisícové škody, druzí tu černou zvěř prakticky nemohou ulovit. "Odstřel prasat v těchto polích je velice obtížný. V lese to pro nás bylo daleko jednodušší," stěžuje si Pubal. Myslivci proto hledají jiné cesty, jak počet prasat snížit.
Myslivci: Prasata budeme chytat do klecí
Zaprvé se snaží dohodnout se zemědělci, aby alespoň část svých lánů osazovali nižšími plodinami, kde by myslivci prase dobře viděli. "Na okraje pole je buď vysazován jiný druh kukuřice nebo tu vznikne průsek. Vše ale záleží na vůli zemědělců, kterým mnohdy chybí. Dohodneme se tak v polovině případů," říká Pubal.
Druhou variantou, jak počty prasat snížit, je chytat divočáky do speciálních klecí. V republice jich mají myslivci nyní nainstalováno asi sto. V tomto odchytu se jim snaží pomoci i ministerstvo zemědělství. "Mezi dotační tituly jsme zařadili příspěvky na odchytové klece," řekla LN mluvčí úřadu Tereza Magdalena Dvořáčková. Právě odchyt do ohrad dokázal zastavit populační explozi divočáků za vlády Marie Terezie. Tehdy ale vše skončilo téměř vyhubením prasat v divoké přírodě.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.