Měsíc srpen v myslivosti (Havlíčkobrfodský deník)

Pokud to počasí dovolí, na polích v srpnu pokračuje sklizeň obilnin.
Ta letošní je v některých regionech o dva týdny zpožděná, což se výrazně projeví i na kvalitě produkce. Deštivé počasí způsobuje napadení nesklizených obilnin černěmi (houbami rodu aspergillus, cladosorium,.) a postupně ztrácí kvalitativní ukazatele. U sladovnického ječmene dochází ke ztrátě barvy, poklesu obsahu škrobu, poklesu klíčivosti a k porušení enzymatického aparátu, který je nutný pro sladování ječmene.
U pšenice a žita dochází rychle ke ztrátě objemové hmotnosti a pádového čísla, které jsou důležitými výkupními parametry. Sklizní se zvěři i dalším volně žijícím živočichům ve velmi krátké době změní potravní a krytové podmínky.
Po přejezdu kombajnu se pole poskytující dříve dostatek klidových a potravních možností rázem mění na "potravní poušť", bez zdroje pastvy, krytu i vody pro zvěř. Sláma je za kombajnem většinou ihned drcena a rozmetena na pole a krátce na to je provedena podmítka, která zapraví do půdy slámu a zlikviduje poslední zbytky možné pastvy pro zvěř.

Období péče
To předznamenává počátek intenzivnější péče myslivců o zvěř. Již v srpnu platí stará zásada: "Poslední snop z pole, první zrno do zásypů", tedy po žních je nutno začít s přikrmováním spárkaté přežvýkavé zvěře, protože ta má v tomto období přizpůsobený trávicí systém pro trávení škrobnatých zrnin. Letošní sklizeň obilnin bude dobrá a obilní zadiny pro zvěř bude dostatek. Důležitá je však kontrola kvality krmiv. Obilí nesmí být vlhké (vlhkost do 14%) nebo zaplísněné, protože pak obsahuje i nebezpečné mykotoxiny, které zvěři následně způsobí závažné zdravotní problémy včetně poruch plodnosti.
Při kombajnové sklizni a sběru slámy dochází k velkým škodám na drobné zvěři. Na tichých procházkách přírodou můžeme ještě začátkem srpna pozorovat končící srnčí říji, teritoriální chování srnců a jejich vzájemné potyčky. Po ukončení srnčí říje začíná lov silnějších trofejových srnců. Od 1. srpna začíná doba lovu zvěře vysoké, mufloní, jelena siky, dospělé zvěře černé nebo holuba hřivnáče.
Od 16. 8. pak dále zvěře daňčí, siky Dybovského a všech našich husí. U jmenovaných druhů spárkaté zvěře se myslivci věnují výlučně průběrnému odstřelu samců I. věkové třídy a nevodících samic.
Černá zvěř přechází z pšeničných polí do kukuřičných lánů, ve kterých je prakticky nelovitelná až do sklizně. Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají zkoušky lovecké upotřebitelnosti pro lovecké psy.
Myslivci do přírody vypouštějí odchované bažanty a koroptve a dále provádějí monitoring zdravotního stavu volně žijících ptáků, a případné odchylky či úhyny okamžitě hlásí veterinářům. Při teplém počasí se často u divokých kachen na zabahněných rybnících vyskytuje botulismus, který způsobuje hromadné úhyny. V krajině chybí voda, proto při suchém počasí musí myslivci doplňovat vodu do napajedel. Nedostatek vody v krajině způsobuje i vysokou migraci zvěře, která je jednou z příčin škod na zemědělských kulturách. Na časněji sklizených polích probíhá orba a následné setí ozimé řepky jako hlavní tržní plodiny současnosti. Často jsou osety souvislé plochy přesahující 500 ha, což dokládá nesmyslnost argumentů lobbistů, kteří prosazují snížení velikostí honiteb na 100 ha.

Odstřel bez protestů
Pokud chceme z prázdninových procházek odcházet z přírody s poznáním, dosyta občerstveni rozmanitostí přírody, nechť nás na našich toulkách provází také ohleduplnost k volně žijící zvěři. Bez jakýchkoliv blokád a demonstrací ekologických aktivistů začali rybáři v některých regionech odstřel zákonem chráněných kormoránů. Již deset let ekologičtí aktivisté tvrdí, že výskyt kalamitně přemnoženého kůrovce na Šumavě již graduje, a ten mezitím způsobil škodu České republice jako vlastníku tamních lesů v řádu miliard korun.
Ekologové i nadále ochraňují svými těly kůrovcem napadené stromy a prosazují devastaci dalších částí Šumavy. Srpen je dobou dovolených, a proto musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené viditelnosti - večer a brzy ráno.
Nejen s houbaři, ale i s turisty a cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub silně omezeny faktem, že není nic vidět. Houbaření je vášeň, která nedá lidem spát a je nutné s tím počítat.

POSLEDNÍ SNOP Z POLE, PRVNÍ ZRNO DO ZÁSYPŮ
Již v srpnu začínají myslivci přikrmovat zvěř, protože jak tvrdí stará myslivecká zásada, "poslední snop z pole, první zrno do zásypů". Tedy s přikrmováním začít hned po sklizni obilnin. Kombajny rychle sklidí obilní pole s malými ztrátami, slámu rozdrtí, krátce na to následuje podmítka či orba. Pole se tak z velmi úživného prostředí před žněmi rychle proměňuje na suchou potravní poušť, kde zvěř nemá prakticky žádný zdroj potravy, vody a ani úkrytu.
V polních honitbách začínají proto myslivci s přikrmováním jak bažantů, tak zajíců. Zejména tam, kde se pěstovaly velké plochy obilovin, řepky a následně bylo pole podmítnuto, je nutné zajícům nabídnout seno a podle možností i dužnatá krmiva, bažantům zasypat přiměřené množství zadiny do zásypů. I když výnosy obilnin nejsou na loňské úrovni, obilí bude dostatek.
Důležitá je kontrola kvality. Zrno z polehlého obilí, z opožděné sklizně či vlhké může zplesnivět a obsahovat nebezpečné mykotoxiny. Ty pak mohou způsobit zvěři vážné zdravotní komplikace od průjmů počínaje, abortus a úhynem konče. Kvalita a způsob uložení obilních krmiv na suchých zastřešených místech musí být důsledně kontrolována. Po vzoru kolegů z Rakouska se rozšiřuje také umísťování napáječek do remízků, do kterých je nutno pravidelně doplňovat vodu, zvláště za teplého počasí.
Velmi pozitivní roli v zajištění potravy pro zvěř sehrávají tzv. "biopásy". To jsou části pole, které jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves, .), která tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Po dozrání okolní velkoplošné zemědělské plodiny má možnost zvěř najít potravu na "biopásu".
Po sklizni obilovin z polí je vhodné zasít co nejdříve plodiny na tzv. "zelené hnojení" (hořčici, svazenku) - tyto plodiny mohou sloužit i jako potrava i kryt pro zvěř. Na políčkách pro zvěř by měly být co nejdříve zasety podzimní směsky. Nejčastěji se používá žito ozimé, žito trsnaté či speciální směsi plodin. Směsku bychom měli volit podle půdy a stanoviště.
Na loukách se sklízí otava (druhá seč), která je méně vhodná pro přikrmování zvěře v zimním období, protože obsahuje méně vlákniny. Na polích probíhá setí řepky ozimé. Ve vyšších polohách je dokončována sklizeň pozdních odrůd pšenice, ječmene a žita. Porosty kukuřice po odkvětu ukončují růst a začínají vytvářet palice. Probíhá sklizeň poloraných brambor a máku.

PŘI SKLIZNI DOCHÁZÍ KE ŠKODÁM NA ZVĚŘI
Moderní výkonné kombajny mají vysokou pojezdovu rychlost. Žací lišty kombajnů mají záběr až 9 m, zvěř reaguje přimáčknutím k zemi a na to doplácí svým životem. Mnoho zvěře zahyne i při sběru slámy. Drobná zvěř ukrytá pod řádkem slámy se cítí v bezpečí. Ve skutečnosti je to past, protože rychle jedoucí sběrací ústrojí lisu nebo sběracího vozu nedá zvěři žádnou šanci. Žně mají i predátoři, protože po sklizni se krajina stává přehlednější a na to doplatí mnoho mláďat zvláště drobné zvěře.

KUKUŘIČNÁ POLE MUSELA BÝT OŠETŘENA PROTI ZAVÍJEČI
Většina porostů kukuřic v teplejších regionech byla ošetřena insekticidy, protože letošní nálet obávaného škůdce zavíječe kukuřičného byl v teplejších regionech nad prahem škodlivosti.
Kukuřice poskytuje i dobrý potravní zdroj pro zvěř a donedávna byla plodinou, kterou nebylo nutné ošetřovat insekticidy.
Z pohledu ochrany přírody i zvěře je proto lépe využít moderní způsoby ochrany proti nebezpečnému zavíječi i rozvíjejícímu se bázlivci kukuřičnému bez používání pesticidů díky odolnosti rostlin, což nijak neohrožuje životní prostředí.
Zavíječ způsobuje požerky v stéblu a palici kukuřice, které jsou následně napadány fuzariózami a vytváří se v nich nebezpečné mykotoxiny. Díky tomu, že ekologičtí aktivisté v Evropě prakticky zablokovali používání hybridů kukuřice selektivně odolných proti napadení zavíječem kukuřičným, jsou každoročně aplikovány do polí tuny jedovatých insekticidů likvidující absolutně všechen hmyz i necílové organismy, což ukazuje na nesmyslnost argumentů ekologických aktivistů a svádí k myšlenkám, kdo vlastně soustavnou kampaň proti GMO plodinám financuje.