Vytrvalejší cestovatel než vlk. Rys přišel do Moravského krasu až z Beskyd (vyskovsky.denik.cz)

Blanensko - Vědci minulý týden odchytili a očipovali rysa v Moravském krasu. Očekávají, že díky tomu získají nové poznatky o vzácné šelmě.

"Má asi dva a půl roku a už zvládl urazit vzdušnou čarou přes dvě stě kilometrů z Moravskoslezských Beskyd až do Moravského krasu. Vědci zveřejnili podrobnosti o životě rysa ostrovida, který se zabydlel v hlubokých lesích Blanenska. "Délka jeho cesty je unikátní. Ani vlci, pro které je to typické, nechodí tak daleko. Tento samec musel při své cestě překonat neuvěřitelné věci. Rozhodně to nedokáže každý jedinec," zdůraznil zoolog Martin Duľa z Mendelovy univerzity v Brně.

Rys v Moravském krasu
druh: rys ostrovid
věk: zhruba dva a půl roku
pohlaví: samec
váha: 23 kilogramů
původ: Moravskoslezské Beskydy
potrava: srny, mufloni, zajíci, hraboši
stupeň ohrožení: obecně ohrožený druh
příchod do Moravského krasu: září 2016
instituce zapojené do výzkumu: Katedra ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras, Ústav biologie obratlovců, dobrovolníci z Hnutí Duha

Do pozorování vzácného hosta se zapojila i Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras a Ústav biologie obratlovců. "Intenzivně se na výzkumu podílíme od ledna. Opakovaně jsem se zúčastnil stopování na sněhu, rozmísťování a kontroly fotopastí. Také jsem instaloval a kontroloval odchytová zařízení," popsal Antonín Krása za správu chráněné krajinné oblasti.
Výzkumu se účastní i dobrovolníci. "Bez nich by nebyl tak úplný," ocenil vedoucí výzkumník Duľa.
Rys se pohybuje i na území Masarykova lesa Křtiny. Jeho pracovníci se na pozorování také podílí. Přesnou velikost teritoria vzácného zvířete vědci zatím neznají. Tyto údaje budou známé zhruba do tří měsíců, kdy se vyhodnotí data z obojku.
Do krasu se největší kočkovitá šelma žijící v České republice vrátila po desítkách let, a to loni v září. Poprvé ji nespatřili odborníci, ale manželský pár v autě. "Projížděl krasem do Brna a rys jim přeběhl přes cestu. Neváhali a krátce nato kontaktovali web šelmy.cz. Popsali zvíře, které viděli, a poskytli jeho fotku. Rys se totiž zastavil nedaleko cesty, a tak ho mohli vyfotit," uvedl Duľa.

PŘED LIDMI NEUTEKL
Nazítří se s kolegou Miroslavem Kutalem vydali na místo, kde manželé šelmu spatřili. "Měli jsme velké štěstí. Našli jsme ji asi dva kilometry od místa, kde rysa předtím pozoroval pár. Číhal zrovna na kořist. Choval se netypicky. Neutekl. Rysové jsou většinou plaší. Mysleli jsme si, že ho zřejmě oslnily naše čelovky," popsal první setkání mladý vědec.
Pomocí analýzy trusu a dalšího výzkumu vědci vyvrátili, že chování šelmy způsobila vzteklina, nebo možnost, že utekla z domácího chovu. "Naše genetička, která se věnuje rysům žijícím ve střední Evropě, potvrdila, že jde o samce pocházejícího z Moravskoslezských Beskyd," upřesnil Duľa.
Tak dlouhá pouť je v případě rysa ojedinělá. Vědec si myslí, že za putováním stojí přirozená potřeba daná samcům tohoto druhu. Ta je nutí v dospělosti putovat do větších vzdáleností a vytvářet si nová teritoria. Naopak samice zůstávají v blízkosti matek. Rys byl podle vědců zřejmě často v kontaktu s civilizací. To vysvětluje, proč se příliš nebojí lidí.
V oblasti Moravského krasu loví převážně srny a muflony. Nepohrdne ani menší kořistí, jako jsou zajíci nebo hraboši. "Je to dobré, že tady máme tak vzácné zvíře. Rozhodně z něj nemám strach. Vím, že mi nic neudělá, pokud na něj narazím," potěšila nová informace třeba Markétu Dvořákovou z Blanska.