Nechoďte do lesa, varují hygienici. Klíšťata útočí, podívejte se na šest nemocí, které přenášejí (info.cz)

Hygienici dnes zvýšili stupeň aktivity klíšťat na desátý z deseti. V praxi to znamená, že byste se úplně měli vyhnout návštěvě listnatých či smíšených lesů a pohybovat se po zpevněných cestách. Nezbytností je i použití repelentu, večer se pak rozhodně prohlédněte a případná klíšťata bezodkladně odstraňte. Jinak riskujete rozvinutí některé z nemocí, které otravný hmyz přenáší.

Není to pouze notoricky známá borelióza či encefalitida, která vám může obrátit život naruby. Existují i další nebezpečné choroby, které klíště přenáší, ale zatím nejsou veřejnosti příliš známé. INFO.CZ pro vás připravilo přehled šest nejnebezpečnějších, jež můžete chytnout v České republice a před nimiž hygienici varují na svých webových stránkách.

1) Lymská borelióza
Onemocnění způsobené průnikem vláknitých bakterií - spirochét Borrelia burgdorferi přes kůži do krevního oběhu s následným usazením se v různých orgánech. Borrelie přenáší na člověka i na zvíře pouze klíště ve kterém se tento mikroorganismus může dostatečně pomnožit a při sání klíštěte pronikne větší množství spirochét do kůže postiženého. Borrelie jsou později nalézány v kůži, kloubech, srdci i v nervovém systému. Podle lokalizace se objevují různorodé potíže a bolesti. Prevencí je rychlé odstranění přisátého klíštěte, desinfekce ranky a okolí nejlépe jodovými preparáty a vyšetření živého klíštěte na přítomnost spirochét.
Významným příznakem je centrální zarudnutí kůže v místě přisátí klíštěte, vždy větší než 5 cm tzv. Erythema migrans, trvající 2-3 týdny. Diagnózu podporují další klinické projevy - zvětšení lymfatických uzlin, horečka, bolesti svalů, migrující artritida. V tomto případě je nutná laboratorní diagnostika a následná léčba antibiotiky. Nejčastějšími pacienty jsou v Evropě děti, většinou chlapci od 5-9 let a poté senioři od 60-69 let, s převahou žen.
Je extrémně důležité, abyste se pravidelně prohlíželi. Aby klíště boreliózu přeneslo, musí být přisáté alespoň 24 hodin. Pokud chcete mít jistotu, odstraněné klíště dejte do igelitového sáčku a na internetu si najděte laboratoř, kam jej můžete poslat. Místní zaměstnanci vám dají zpětně vědět, zda bylo nebezpečné, či nikoliv. Pro úspěšné prokázání boreliózy je ovšem třeba i odběr krve a vzorku tkáně ze zarudlého místa.

2) Ehrlichióza
Ehrlichióza je způsobena průnikem velmi malé bakterie příbuzné Rickettsiím do buněk těla postiženého. Přenos obstarává též klíště. Organismus nazvaný Anaplasma phagocytophilum napadá bílé krvinky pacienta (granulocyty) a způsobuje onemocnění nazývané lidská granulomatozní ehrlichióza (HGE). Ehrlichióza může být i smrtícím onemocněním, především u pacientů se sníženou imunitou, u transplantovaných osob a u pacientů bez sleziny.
Onemocnění se projevuje změnami na kůži, mohou být podobné lymeské borrelióze. Ve středu zarudlého místa je ovšem patrné krvácení do kůže. Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina, bolesti hlavy, svalů, horečka či zvracení. Příznaky se rozvinou do jednoho týdne po zákusu klíštěte. Je to onemocnění především akutní, některé těžší případy, neléčené včas, přechází do stavu chronického a mohou ohrožovat i život pacienta. Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy.

3) Bartonellóza
Vzácněji diagnostikované bakteriální onemocnění přenášené klíšťaty a blechami především z koček a psů na člověka. U nás onemocnění vyvolává Bartonella henselae a to především u oslabených pacientů. Nemoc postihuje většinou chovatele koček, pacienty se sníženou imunitou nebo skupiny osob žijící ve špatných hygienických podmínkách.
V místě vpichu vzniká charakteristický tmavý příškvar podobný tmavšímu strupu, který se vytvoří za pět až deset dní po zákusu. Dochází ke zduření nejbližších uzlin (trvá jeden týden až dva měsíce) a k vypuknutí horečky, která trvá čtyři až pět dní. Běžné bývají bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, závratě, bolesti zad a očí. Může dojít k zánětu spojivek, nystagmu (samovolné oční pohyby), a ke zvětšení jater.

4) Babesióza
Onemocnění způsobuje prvok rodu Babesia. Je to velmi vzácné onemocnění, které ohrožuje především lidi bez sleziny případně lidi se sníženou imunitou. Postihuje většinou pacienty starší 50 let a u pacientů bez sleziny je až 50procentní úmrtnost. Projevuje se únavou, nechutenstvím, bolestmi kloubů a svalů, depresemi, kašlem, nevolností a zvracením, dušností. Pravidlem je horečka, zvětšení jater, bolesti svalů, třesavka a žloutenka.

5) Rickettsióza
Většinou tuto nemoc přenáší vši, štěnice, blechy a právě klíšťata. Šíří se krví a v místě pokousání vzniká vyrážka, provázená hemoragií a tvořením strupů. Lokální obstrukce cév je za jeden až čtyř týdny, následuje kašel, chřipkové příznaky, horečky, vyrážka, zánět plic, delirium, šok.
Všude na světě jsou Rickettsia acari, R.felis, R. helvetica (Švédsko) a Coxiela burnetti. Přenáší je klíště Ixodes ricinus, I. persulcatus a další druhy (22 druhů od osmi rodů), dále blecha a veš. Hostitelé jsou ptáci a hlodavci. Působí zápal plic, meningitidy a v chronické fázi endomyokarditidy.

6) Klíšťová encefalitida
Okamžikem vstupu viru do lidského organismu začíná inkubační doba onemocnění. Toto období bez obtíží trvá asi sedm až 14 dnů, může to být však i měsíc. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační doby dojde k rozvoji první fáze onemocnění, ve kterém mohou příznaky připomínat lehkou chřipku. Nejdříve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže samy odezní. Poté zpravidla následuje období 1 až 2 týdnů bez příznaků. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a dojít k úplnému uzdravení.
Druhá fáze onemocnění se uvede nástupem krutých bolestí hlavy, které jsou provázeny horečkami. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento akutní stav trvá 2 až 3 týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu. Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze.
Asi u jedné čtvrtiny nemocných dochází ke vzniku trvalých následků. Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese. K úmrtí dochází pouze ve výjimečných případech.