Rysa ostrovida vídají myslivci a turisti i na Teplicku (Mladá fronta DNES)

Ochránci přírody mají radost, že se kriticky ohrožené zvíře vrátilo na Broumovsko. Popularita mu však může škodit, ochranáři tají místa výskytu kvůli pytlákům

TEPLICE NAD METUJÍ
Nejen v Krkonoších mohou lidé pozorovat rysa ostrovida. Šelma, byť zřejmě v jediném exempláři, žije pravděpodobně i na Broumovsku.
Myslivci a dřevaři tam rysa zahlédli za poslední tři roky už pětkrát, hlavně v okolí Adršpašskoteplických skal.
"Rysa jsem viděl z posedu na patnáct metrů ještě za světla. Měl červenou srst jako srnčí, bylo to spíš mladé, štíhlé zvíře. Napřed očichával místo, kde před dvěma dny byly zbytky vyvržené laně. Pak se připravil k lovu a za stromem chytil asi myš. Bylo to nádherné zvíře a krásný zážitek," popisuje své dojmy myslivec, který nechtěl zveřejnit jméno. Rysa spatřil, když v lese čekal na divoká prasata.

Rysí populace trpí kvůli pytlákům
O mysliveckou latinu nejde, ochránci přírody získali několik hodnověrných oznámení.
"Jsou to sice řídká pozorování, ale od roku 2009 je pokládám za spolehlivá. Ověřovali jsme je přímo od svědků," říká zástupce vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Petr Kuna.
Rysí populace je v Česku malá a trpí i kvůli pytlákům. Šelmy trvale žijí například v Beskydech, na Šumavě a v dalších pohraničních horách. Jsou to samotáři, jedinec loví na víc než tři sta kilometrech čtverečných. V Evropě se vyskytují hlavně v Karpatech, v Alpách a zejména v severských zemích.
Rysi vyhledávají spíš zalesněné a členité terény, kde není tak husté osídlení. Tomu by zčásti mohlo odpovídat i Broumovsko. Lidé si rysa všimli většinou při jízdě po odlehlých silnicích nebo polních cestách. Jednou ho tam zahlédli i turisté přímo z povalového chodníku blízko obydlené osady. Jednomu dřevaři vyskočil před autem z lesa zajíc a za ním se hnal rys, kvůli autu však svůj lov vzdal.
Zvíře není asi až tak plaché a pohybuje se po dlouhých trasách. Podle nahlášených pozorování to vypadá, že se rys nejčastěji pohybuje mezi Adršpašsko-teplickými skalami, Broumovskými stěnami a Stolovými horami v Polsku.
"Myslivci si všimli, že srnčí zvěř třeba po čtrnáct dní téměř nevycházela a ve stejné době pak někdo viděl rysa. Může to spolu souviset," míní Kuna.

Zabijáci, kteří loví pro zábavu
Ochránci přírody všechna hodnověrná svědectví zaznamenávají do centrální databáze. Vedle pozorování sbírají i další známky svědčící o přítomnosti šelmy. Rysi totiž někdy vytáhnou ulovené zvíře na strom. Také když myslivci najdou zakousnutou srnu, dá se poznat, jestli ji strhl rys.
Takové srny mívají čistou ránu na krku a nejsou pokousané na mnoha místech, jak to dělají zdivočelí psi. Rys obvykle ukouše celou kýtu a odtáhne ji celou jinam. Takový případ ochranáři zadokumentovali nedaleko Broumovských stěn.
Ochránci přírody uvažují, že by pro sledování rysa zkusili nakoupit takzvané fotopasti, které se jinak instalují třeba u krmelců a spouští se čidlem, jestliže se objeví nějaké zvíře. Tím by se dala přítomnost rysa spolehlivě doložit. Další možností jsou chlupové pasti, díky nimž se dá získat trochu srsti šelmy pro genetický rozbor.
Orysech se tvrdívá, že jsou to zabijáci a loví pro zábavu. Na Broumovsku však žádné větší škody nepůsobí ani na divokých zvířatech, ani třeba na ovcích. Když už by však šelma udělala škody na domácích zvířatech, stát to může odškodnit. "Je to pěkné, že se sem kriticky ohrožený druh vrací. I na straně myslivců vidím velké pochopení pro tahle zvířata. Záleží hlavně na jejich toleranci," říká Kuna, podle nějž správa chráněné oblasti uvítá i další svědectví od lidí.
Aby rys přežil i v hustě osídlené střední Evropě, musí se chránit jehomigrační trasy. Řeší to takzvaný územní systém ekologické stability na úrovni krajských a místních územních plánů. Důležité je také, aby na bezpečný přechod zvířat pamatovali projektanti silnic vhodným technickým řešením.

FAKTA
Evidovaná pozorování rysa v okolních horách
Broumovsko od 2009 5x
Krkonoše od 2003 17x
Jizerské hory od 1995 7x
Jeseníky od 1999 27x
Orlické hory 0