Češi ve světě uspěli se studií o stěhování rostlin a živočichů (Hospodářské noviny)

Vytlačují původní rostliny i živočichy, mění krajinu, přenášejí nemoci. Invazní druhy, v Česku například známý jedovatý plevel bolševník velkolepý, mýval nebo roztoč kleštík roznášející včelí mor mají neblahé důsledky pro přírodu i lidi.

Dva čeští vědci Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nyní spolu se svými kolegy z patnácti zemí přišli s analýzou, která ukazuje, kde se cizí druhy usazují a jak se jim účinněji bránit. Zjištění týmu, vedeného britskou univerzitou v Durhamu, v červnu publikoval prestižní vědecký časopis Nature Ecology and Evolution.
Vědci studovali výskyt cévnatých rostlin, pavouků, mravenců, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců na 186 ostrovech a 423 pevninských oblastech po celém světě. A zjistili, že nejsnáze se nepůvodním druhům daří zdomácnět na ostrovech a na mořském pobřeží. Odtud se pak šíří dál.
"O ostrovech je to známo, ale zde poprvé v globálním měřítku ukazujeme, že přímořská místa, kudy se mnoho druhů rostlin a živočichů na pevninu dostává, sama fungují jako ohniska pro šíření dále do nitra kontinentů. Platí přitom, že čím výkonnější ekonomika a vyšší hustota obyvatelstva, tím lepší jsou podmínky pro nepůvodní druhy," uvedl profesor Pyšek, který je v současné době jedním z vůbec nejcitovanějších českých vědců. Mezi tři světově nejzasaženější regiony patří Havajské ostrovy, Severní ostrov Nového Zélandu a indonéské Malé Sundy.
Problém se však samozřejmě týká i Evropy a Česka. Tady jsou sice počty zdomácnělých druhů nižší než například na Havaji, mezi pevninskými oblastmi však patří Evropa k významně ohroženým. V řadě západoevropských měst například trvale žije papoušek Alexandr malý, v lesích a parcích veverka šedá, která vytlačuje v některých zemích domácí veverku. Ale také třeba i méně známé druhy pavouků, jako je jedovatá snovačka ostrovní, zavlékaná s dováženým ovocem například do Británie. Podél řek a potoků lze najít i mnoho rostlinných druhů, třeba netýkavku žláznatou. V Česku se kromě bolševníku rozšířily z rostlin například právě netýkavka, ambrozie či akát. "Kromě toho, že se nepříznivě mění přirozený ekosystém, jsou tady i socioekonomické důsledky. Třeba pylové alergie způsobené ambrozií nebo včelí mor, jehož původcem je roztoč kleštík včelí," vysvětlil Pyšek.
Na naši přírodu mají devastující dopad i cizí šelmy, například norek a mýval, kteří přišli ze Severní Ameriky, a psík mývalovitý z Asie. "Lezou do hnízd, likvidují ptáky i malé obratlovce," podotkl vědec.
Řada zemí světa se už dnes dovozu cizích druhů brání. Nový Zéland například má na rozdíl od řady jiných zemí, které používají "black listy" zakázaných druhů, takzvaný "white list" flóry a fauny, která se importovat smí. "A nic jiného do země nevpustí," dodal Pyšek.
Pro Evropu ze studie vyplývá, že kromě zpřesňování a aktualizace informací o výskytu potenciálně nebezpečných druhů a důsledné kontroly, například na letištích, se více vyplatí investovat do prevence v přímořských státech. Těmi jsou pro nás třeba Itálie a Chorvatsko.

INVAZNÍ DRUHY

Havaj přitahuje  
Na Havajských ostrovech, kde jich žije nejvíce, zdomácněly například ryby živorodky, zdivočelá prasata nebo invazní dřevina voskovník makaronéský.   Nový Zéland na tom není o mnoho lépe, neboť polovina jeho flóry je tvořena nepůvodními druhy. Predátoři mezi savci představují vážné ohrožení pro mnoho ptačích druhů, které v průběhu evoluce na izolovaném ostrově nemusely takovému nebezpečí čelit.  
Kontinentálním oblastem vévodí Florida, kde mají problémy například s dobře známou krajtou tmavou z Asie, ale také se zde vyskytuje velký počet méně známých zavlečených druhů mravenců.

V Česku nejen bolševník  
V Česku jsou to mezi rostlinami kromě bolševníku různé křídlatky, akát, netýkavka či ambrozie. Mezi zvířaty například norek, mýval a psík mývalovitý, který se do Česka rozšířil z Asie a ruských kožešinových farem.  
Pohromou pro včelaře je roztoč kleštík včelí, který přenáší takzvaný včelí mor - varoázu.