Přihlásit

Nepůvodní zvířata ničí naši přírodu (Právo)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Severoamerické želvy se zabydlely na přehradě Olešná, kde vyžírají hnízda vodních ptáků - potápek a lysek

Želva nádherná, norek americký, mýval severní, psík mývalovitý, střevlička východní či husice nilská. Kdysi názvy těchto zvířat působily mezi obyvateli Moravy a Slezska exoticky.
Dnes však na tato zvířata narazíme i ve volné přírodě. Za pár let se může stát, že se některé nepůvodní druhy těchto živočichů přemnoží a vytlačí původní zvěř. Odborníci proto bijí na poplach.
"Zvíře, jehož původní domovina leží ve stejném podnebném pásmu a má u nás dostatek potravy, se v novém prostředí zabydlí poměrně dobře. Pro místní faunu a flóru však ve většině případů znamená hrozbu, decimuje totiž místní druhy," vysvětlovala mluvčí ostravské zoologické zahrady Šárka Kalousková.
Dodala, že problémy například působí želva nádherná, která pochází z jihu Severní Ameriky a do naší přírody se dostala kvůli nezodpovědným chovatelům. Ti totiž želvy vypouštějí do přírody, čímž se dopouštějí trestného činu.
"Kvůli oteplování hrozí u nás přemnožení želv nádherných, nemají zde své přirozené nepřátele. Problémy už jsou na přehradě Olešná u Frýdku-Místku, kde tyto želvy ničí hnízda vodních ptáků - potápek a lysek. Žerou jim vajíčka. Zároveň zde vyžírají také obojživelníky a další vodní organismy a ohrožují jejich populaci," líčila Kalousková. V kraji nyní volně žijí stovky želv nádherných. Kromě vodní nádrže Olešná se vyskytují také na Opavsku, Karvinsku a v Poodří. Také rybníky v ostravské zoo jsou plné bývalých domácích mazlíčků. "Přinesli je sem návštěvníci zahrady bez našeho svolení," upozornila mluvčí zoo.
Dalšími nebezpečnými nepůvodními druhy zvířat v moravskoslezské přírodě jsou norci američtí, mývalové severní a psíci mývalovití. Norek americký již téměř vytlačil našeho o něco menšího původního norka evropského. Navíc jsou američtí norci, psíci a mývalové hubitelé všeho v jejich dosahu. Tyto malé šelmy k nám dorazily z českých a evropských farem, kde byly chovány kvůli své kožešině. Když zájem o kožešinu opadl, farmáři se jich vypuštěním zbavili.
"Nechtěně se k nám zase dostala střevlička východní, a to s plůdkem amurů a tolstolobiků. Tyto nepůvodní hospodářsky významné ryby se u nás samy nemnoží, střevlička se ale množit začala. Její původní domov je přitom východní Asie a Japonsko," upozornila Kalousková s tím, že střevlička se stala potravním konkurentem jiných hospodářsky významných ryb.
"Proto je její výskyt u nás problém. Zaplňuje prostory svou početností, požírá plůdek jiných ryb i larvy obojživelníků."
Za příchodem slunéčka asijského či příletem husice nilské stojí lidé. Asijskou berušku totiž nasazovali do svých skleníků, aby chránila zemědělské plodiny. Odtud se však rozšířila a vytlačuje méně dravé a aktivní naše slunéčko sedmitečné.
Husice nilská je zcela čerstvým přírůstkem do volné přírody Moravskoslezského kraje a odborníci zatím netuší, zda bude její výskyt znamenat pro naše živočichy nějakou důležitou a nenávratnou změnu.
Tohoto ptáka původem z Afriky vypouštějí na svém ostrově Britové, odkud se husice šíří na východ.


Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.