Myslivci se v lednu mění na hospodáře (Pelhřimovský deník)

Pelhřimovsko – Lovecká sezona skončila, od ledna jsou myslivci především hospodáři, kteří musí pomoci zvěři zajistit potravu a umožnit jí tak přežít těžké zimní období. Při silnějších mrazech a sněhové pokrývce je nutné přikrmovat zvěř i několikrát týdně.

Ve všech krmelcích pro spárkatou zvěř by měl být dostatek kvalitního sena. Při jeho doplňování je nutné odstranit seno vypadlé na zem, protože může být kontaminováno zárodky parazitů.

Srnčí, jelení, daňčí a mufloní zvěř patří mezi přežvýkavce, a ta vyžaduje kvalitní, stálý a pravidelný zdroj potravy. Trávení u ní probíhá prostřednictvím bachorových bakterií, proto na každý typ potravy musí být v jejich trávicí soustavě namnožen určitý druh bakterií.

Náhlé změny v skladbě krmiv mohou přežvýkavé zvěři způsobit závažné problémy, což musí mít na paměti myslivci, kteří zvěř přikrmují. Jadrných i objemných krmiv je díky současné likvidaci chovů skotu na venkově dostatek, ceny krmiv se drží na vyšší úrovni, a přikrmování je tedy značně finančně náročně.

Od začátku ledna musí myslivci navykat spárkatou zvěř na jadrné krmivo, ve kterém koncem ledna předloží medikovanou směs proti vnitřním a vnějším parazitům.

Zlo zvané čtyřkolkáři

Největší nebezpečí pro zvěř není nepříznivé počasí, ale lidská bezohlednost. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu.

Pokud pes či čtyřkolkář vyplaší srnčí zvěř, ta před ním rychle uniká, přičemž vynakládá cca 16 krát více energie než v klidovém stavu. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokážou vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí. Pejskům vodítko sluší a je důkazem ohleduplnosti k přírodě.

Motorkáři by měli svá vozidla označovat čitelnou poznávací značkou a svého adrenalinu se zbavovat na motokrosových drahách, které zejí prázdnotou.

Pozor i na ekology

Problémem pro volně žijící živočichy jsou i praktiky ekologických zemědělců.

Každoročně stovky milionů korun určených na spekulativní zatravňování pro ekologické zemědělce vedou k neprodyšnému oplocování pozemků a tím i k podstatnému snižování biodiverzity.

To je nejenom v příkrém rozporu s cíli ekologického zemědělství, ale i v rozporu s cílem uspořit zbytečné náklady státu. Podstatná část biosena, vyprodukovaného za tučné státní dotace na loukách, končí bezmyšlenkovitě ve spalovnách či v lisovnách pelet.

Jako každý rok bez jakýchkoli hmatatelných výsledků končí kampaň rysích hlídek. Rysí a vlčí hlídky pro obhajobu své opodstatněnosti útočí na myslivce a zaměňují újedě určené liškám za návnady proti velkým šelmám.

Začátkem roku startují na většině Okresních mysliveckých spolků kurzy pro uchazeče o lovecký lístek.

Příprava i zkoušky samotné jsou velmi náročné, obtížnost je přirovnávaná k maturitní zkoušce a zkouška v ČR patří k nejobtížnějším nejenom v evropském, ale i světovém měřítku. V lednu probíhají myslivecké plesy a bály, které patří díky bohaté zvěřinové tombole k nejoblíbenějším.

***

Pomoc zajícům a drobné zvěři

Pomoc zajícům v honitbách je náročnější. Krmiva se musí předkládat na více místech v malých množstvích a pravidelně je doplňovati několikrát během týdne. Pochoutkou pro zajíce je kůra mladých větví ovocných stromů(jabloně). Větve je třeba ořezávat a předkládat na okraje polí. Pokud prořezávku provedeme již teď,zajíci budou okusovat větve na zemi a ne kmínky.

Bažantům je zapotřebí doplňovat do zásypů obilí,spolu se zadinou. Kachny se přikrmují na ledě nebo v zásypech na kraji rybníků. Krmiva nelze nechávat na sněhu,ale je nutné je donést do krmelců,protože na sněhu začnou hnít. Kolem krmelců by se měli lidé pohybovat co nejméně kvůli pachovým stopám,které odrazují zvěř. Se psy by se ve sněhu nemělo do přírody chodit vůbec.