Ohradníky by měly ochránit řidiče i zvěř. Realita je jiná (Pelhřimovský deník)

Na Pelhřimovsku loni rapidně přibylo nehod se zvěří. Speciální pachové nástrahy přitom silnice lemují už třetím rokem

Řidiči v pelhřimovském okrese by měli být letos už třetím rokem lépe chráněni před střety se zvěří. Myslivci totiž rozmístili podél vytipovaných silnic stovky kolíků napuštěných speciální pachovou látkou, která zvěř přiměje, aby se vozovce vyhnula. Realita je však jiná. Podle policistů totiž nehod se zvěří loni rapidně přibylo. Na Pelhřimovsku se jich stalo 77, přičemž v roce 2010 to bylo o 32 méně a v roce 2009 policisté zaznamenali "pouze" 25 srážek se zvěří.
"Z hlediska policie nemá instalace ohradníků měřitelný vliv na počet střetů se zvěří. Pokud se podíváme na riziková místa nejčastějších nehod, jedná se o silnice I. třídy, kde je poměrně hustý silniční provoz a velká rychlost vozidel. Silnice protínají pole nebo lesy a řidiči nestačí ve vysoké rychlosti sledovat okolí silnice," zdůraznil situaci vedoucí pelhřimovského dopravního inspektorátu Rostislav Sůva. Podle něj k nehodám dochází často v nočních nebo ranních hodinách, kdy je špatná viditelnost.
"Každý soudný řidič ví, že když projíždí lesním úsekem, tak tam určitě nějaká zvěř je, proto periferním viděním sleduje i okolí vozovky a raději přibrzdí, než aby třeba do srnčího narazil," poznamenal předseda pelhřimovských myslivců František Dohnal.
Mezi nejčastěji sraženou zvěř patří z devadesáti procent zvěř srnčí. Pomyslnou druhou příčku obsadila zvěř černá. Například loni v květnu policisté evidovali střet s pěti kusy divokých prasat mezi Pelhřimovem a Humpolcem. Pachové ohradníky by měly zabránit kolizím, ale samozřejmě nedokáží zcela zabránit srnkám, jelenům nebo zajícům přecházet silnice.

Kolíky v nepřehledných místech, kterým se vyhnou, by je měly "nasměrovat" na přehlednější území. "Zvěř se k silnici stahuje z několika důvodů. Buď je tam napadané ovoce, nebo vozovku přechází. Ohradníky jsou vyloženy jenom v úsecích, kde byly největší střety s vozidly. Za dva roky se nám poměrně osvědčily. Na úseku, kde bylo například deset střetů za rok, tak je tam dneska jeden, dva," podotknul předseda myslivců.
Statistiky však hovoří jinak. Ohradníky stojí například v silničních úsecích Pelhřimov - Humpolec, Strměchy - Olešná nebo Kámen - Obrataň. "Například mezi Pelhřimovem a Humpolcem jsme loni zaznamenali 14 srážek se zvěří a předloni pouze čtyři. Naopak v úseku ze Strměch do Olešné to bylo po oba dva roky shodně po jedné nehodě," podotkla policejní mluvčí Hana Kotková.

Úsilí a peníze
Pachové ohradníky se umisťují na stromy, patníky nebo kůly. Na ně se nastříká speciální pěna, která vydrží tři až pět let. Dvakrát ročně se pěna plní například látkou s pachem šelmy,které se lesní zvěř bojí.
Kromě nemalých finančních prostředků znamená pro myslivce zbudování ohradníků i fyzickou zátěž. "Musíme udělat kůly, natlouct je podél vozovek tak, aby nebyly ničeny technikou, kterou používají silničáři," upozornil František Dohnal s tím, že myslivci ohradníky kontrolují a pravidelně na něnastříkávají pěnu. Pokud už ke karambolu se zvěří dojde, pak je zvěř vždy předána zástupci příslušného mysliveckého sdružení.
V případě, že by řidič zvěř neodevzdal, jedná se o přestupek proti majetku. Ten je pak oznámen k projednání ke správnímu orgánu. "Hrozí zde sankce až do výše patnácti tisíc korun," uzavřela mluvčí Kotková.

Nehody se zvěří na Pelhřimovsku
Rok                         2009         2010     2011       2012 (do 30. 1.)
Počet střetů                25           45          77            5
Hmotná škoda
(v korunách)        800 000 1 846 000  3 084 000 261 400
Zdroj: Policie ČR Pelhřimov