Kormoráni způsobují obrovské škody, zaznělo na konferenci (Plzeňský deník)

Český rybářský svaz pořádal v Plzni konferenci o dravých ptácích, kteří plení řeky i rybníky

Plzeň – Kormorán velký, dravý pták, který v hejnech decimuje rybářské revíry, byl hlavním aktérem mezinárodní konference, jež se včera konala v Plzni. Setkání odborníků i laiků z řad rybářů, myslivců, představitelů ministerstev a dalších hostů pořádal Český rybářský svaz (ČRS).

Závěr konference byl v podstatě jasný už před jejím zahájením: Kormoráni způsobují nenahraditelné škody, ovšem patří mezi chráněná zvířata, a tak s nimi lze těžko bojovat. S vymáháním náhrad škod je to ještě složitější. Tuto situaci je třeba řešit.

Podle jednatele ČRS Jana Štípka nechal člověk kormorány kdysi téměř vyhynout a následně jim pomohl se přemnožit. „O jejich přesném počtu u nás se vedou pře. Udávají se čísla od 11 000 do 40 000 kusů. Je to alarmující,” řekl.

Ztráty jsou milionové

Na chovných rybnících v republice jsou kormoráni za rok schopni napáchat škodu ve výši 80 milionů korun. V rybářských revírech se pak toto číslo pohybuje mezi 50 a 70 miliony. „Co se týče chovných rybníků, tam lze žádat stát o náhradu způsobené škody. Zákon totéž umožňuje i na rybářských revírech, jenže není to jednoduché. Výklad ministerstva životního prostředí (MŽP)je takový, že rybyvokamžiku, kdy je do řeky vypustíme, už rybářům nepatří. Odškodnění tedy nejčastěji končí u soudu,” dodal Štípek.

Jak řekl Jan Šíma z MŽP, zvýšení počtu kormoránů a škod přispívá řada věcí. „V minulosti byly upravovány toky, vznikaly přehrady a elektrárny, a řeky u nich tolik nezamrzají. Také potravy pro kormorány přibylo,” uvedl.

Europoslanec Pavel Poc tvrdil, že problém s kormorány je známý v celé Evropské unii. Mnohé členské státy se však jeho řešení dlouho bránily. „Například Německo a Rakousko počty kormoránů redukují a efekt to má. Je ale řada států, jako Česká republika, v nichž toto nefunguje. Problém s kormorány by se měl řešit celoevropsky, ne jen v jedné zemi, tím by se ničeho nedosáhlo,” tvrdil Poc.

Když se hovoří o regulaci kormoránů, nejčastěji přijde řada na jejich odstřel. Myslivci, kteří by se o něj starali, jsou však proti tomu, aby se kormoráni jednoduše stali odstřelovými. „V takovém případě bychom byli za škody, které způsobí, zodpovědní my a museli bychom je nahrazovat,” upozorňuje Jaroslav Kostečka z Českomoravské myslivecké jednoty a dodává, že myslivci jsou ovšem připraveni spolupracovat se státem.

U Zábělé zimují stovky predátorů

Podle Jana Šímy v současné době odstřely či plašení kormoránů povolují krajské úřady. Martin Bílý, jednatel ČRS Plzeň, však popsal, jak to v praxi vypadá. „V Plzeňském kraji je s kormorány největší problém na Berounce, zejména na zimovišti u Zábělé. Vloni jsme žádali o povolení pro odstřel, ale nedostali jsme je. Letos jsme je na Berounku sice získali, ovšem s výjimkou Zábělé. Odvolali jsme se a předpokládám, že pokud odstřel povolen bude, tak na jaře, kdy ptáci odletí,” řekl.

Podle rybářů zkonzumuje každý kormorán zhruba půl kila ryb za den. Celé hejno, které nocuje u Zábělé, je schopno za den požrat přes 300 kilogramů ryb. Za rok tím rybářům způsobí ztrátu ve výši téměř 2,5 milionu korun.