Divočáci útočí. Zatím jen na lesní cesty (Třebíčský deník)

Třebíčsko
Uděláte-li si procházku po lesních cestách v okolí Babylonu u Mohelna, zvláště směrem k přehradě, vytratí se vám pohoda. Z vlídných travnatých cest totiž divočáci vytvořili krosové tratě a notně je zryli, obrátili drn, poryli příkopy. Dá se říci, je to jejich přirozenost, protože si tak hledají potravu - ponravy chroustů, červy, jindy žaludy nebo bukvice. Podle toho, s jakou intenzitou se ale letos činí, usuzujeme, že je jich opravdu hodně a les je nestačí uživit. A tady nastává problém. Poryté cesty a chodníky lesníkovi nevadí, ale představte si, že ta nenasytná horda nutně vtrhne, dřív nebo později do polí. Litujme zemědělce, kterým zbudou oči pro pláč nad poválenými a ožranými porosty obilí a kukuřice a proto, že se budou muset rozčilovat při vymáhání náhrady škody.
Říkáte si, potvory divočáci, leč ti za to nemůžou, můžeme za to my, lidé, myslivci a uživatelé honiteb. Problém je v tom, že divočáci byli v dávné minulosti, kdy zemědělci "hospodařili na svém", považováni za škodnou zvěř, kterou bylo možno bez omezení lovit. Po znárodnění a  z celení lánů jednak vymizela drobná zvěř, koroptve a zajíci, vytratili se ale rovněž hospodáři, kterým by vadil, byť kousek poničeného pole. Divoké prase se započalo myslivecky, plánovaně chovat a stanovil se nespočet podmínek, kdy a jak je možno lovit, která zvířata, jak stará atp. Zvěř se začala množit, také patrně proto, že pečínka z divočáka není špatná a tak proč nemít v lese spižírnu a hodně zvěře, která se snadněji uloví. To byl zřejmě důvod, proč vznikl celostátní problém, nezvládaného přemnožení divokých prasat. Diskutuje se nyní, jak problém řešit, padají dokonce absurdní návrhy, že by za odstřel mělo být navíc vypláceno tzv. zástřelné a pod.
Ptáte se, jak je to možné, vždyť chov se plánuje, stanovují se počty kusů, které se musí ulovit, aby nedošlo k přemnožení. Je to ale jako se socialistickým plánováním - jde jen o hru čísel a jak známo, papír snese všechno. Pod náporem stížností soukromých zemědělců se nyní svazující předpisy poněkud upravily, ale praxe úlevu dosud příliš nepřinesla. V konkrétním případě za Babylonem, v režijní honitbě LČR, obhospodařované Správou LČR s. p. v Náměšti na Oslavou je to patrně tak, že jižní svahy nad přehradou jsou zvláště v zimě vyhledávaným místem pobytu divočáků. Lovit je tady je ale obtížné až nemožné. Ao je patrně důvod, proč zde letos v hojném počtu přežili a časně zjara se navíc notně rozmnožili. Jde nyní o to, aby se příslušné orgány státní správy konkrétním případem začaly včas zabývat a řešily ho např. na základě Doporučených opatření pro redukci stavů spárkaté zvěře (MZe ČR) dříve, než dojde k závažným poškozením zemědělských plodin.