Návrat sokola stěhovavého do volné přírody na Sokolovsko - vize, nebo skutečnost? (Sokolovský deník)

Jak si každý Sokolovák povšimne, má toto město ve znaku tohoto majestátního dravce. V krajině dávných časů neexistovaly žádné výsypky, ale krajina porostlá lesy, lemovaná skalami, v nichž jako tepny a žíly proudily a stále ještě proudí řeky a potoky, louky plné motýlů, dostatek rybníků, větších či menších, a políčka, na kterých člověk s rozumem hospodařil. A nebe, které patřilo dravcům do té doby, než člověk použil DDT proti hubení škodlivých hlodavců. A protože potravní řetězec je ve vztahu lovec - kořist velmi relativní, tak oni hlodavci v souvislosti s DDT způsobili snižování a razantní úbytek dravců v podobě otrav samotných dravců nebo zničení snůšky tzv. měknutím skořápky, kdy hnízdící páry nebyly schopné snůšku vysedět. Naštěstí díky chovu sokolnicky využívaných dravců samotnými sokolníky vděčíme za návrat dravců do volné krajiny, viz orel mořský. Nejprve vysazen na Třeboňsku a odtud až po dnešní dobu se výskyt tohoto dravce posunuje dále. Ale ani tak se dravci nevyhnou ptačí kriminalitě, kdy jsou nalezeni jedinci otrávení či zastřelení. Vcelé ČR se vyskytuje celkem 15 druhů dravců, na Sokolovsku se jedná o 11 druhů a mezi nimi v posledních letech je zaznamenán i výskyt sokola stěhovavého, záměrně neuvedu lokalitu výskytu z důvodu ochrany tohoto druhu. Odhad v početnosti z let 2001­2003 zní pro ČR asi 20­25 párů. Přečetla jsem si se zájmem článek starý cca 1 rok, který vyšel mj. v Ústeckém deníku, kde jsem se dozvěděla o možnosti a následné realizaci vyvěšení budek pro tyto nádherné dravce v areálu Elektrárny Tušimice, kde úspěšně zahnízdili a vyvedli mladé, a to díky spolupráci ornitologů se zástupci elektrárny a zástupci ČEZ, kteří projekt zafinancovali. A tak mne napadlo, proč nepodpořit šíření sokola stěhovavého v Karlovarském kraji? A kdo jiný by byl adekvátním patronem této akce než Sokolovská uhelná, a.s., p.n. - Vřesová, kde by instalace budky pro sokoly mohla proběhnout v areálu výše uvedené společnosti. Tato instalace hnízdní budky by mohla přilákat sokoly k zahnízdění a tím zvýšit stav o 1 pár a zajistit tak budoucnost tohoto nádherného dravce. Většina lidí si myslí, že výsypky a retenční nádrže jsou měsíční krajinou. Není tomu tak, protože díky rekultivacím se tyto biotopy postupem času mění v oázu pro většinu druhů ptactva, obojživelníků a hmyzu. V posledních letech zde byly provedeny studie těchto území zasluhujících ochranu. Položte si otázku, co je lepší sponzorovat? Dravce ve voliérách, nebo volně žijící druhy, kterým stačí vytvořit vhodné podmínky a těšit se na setkání s nimi ve volné přírodě, s pocitem, že jsme pro ně něco udělali?