Pražská zoologická zahrada rozmnožila kriticky ohrožené morčáky paranské (ČTK)

V pražské zoologické zahradě se vylíhlo pět mláďat vzácného vodního ptáka morčáka paranského. Pražské zoo se podařilo tento druh rybožravých kachen rozmnožit jako první zahradě v Evropě a kromě Brazílie jako první na světě. ČTK o tom informoval mluvčí zoo Filip Mašek. Mláďata se vylíhla v lednu a zatím podle chovatelů prospívají. Morčáci jsou kriticky ohroženým druhem, v přírodě jich podle odhadů existuje méně než 250 jedinců.

Mláďata podle chovatelů v zázemí prospívají, nelze je však zatím považovat za odchované. „Kachňata se od rodičů záhy naučila lovit malé živé rybičky v bazénku a začala prospívat velmi dobře,“ uvedl kurátor ptáků Antonín Vaidl. Kachňátka těchto vrubozobých ptáků jsou zatím zbarvena černobíle, v dospělosti jejich peří bude tmavší, zatímco hlava se zbarví do zeleně lesklých odstínů a přibude na ní chocholka. Ptáčata se zatím zdržují v teplém zázemí zoologické zahrady. Návštěvníci je spatří v expozici Ptačí mokřady pravděpodobně v půlce dubna.

Zoo Praha chová morčáky od roku 2023, kdy získala pět párů z brazilské Itatiby díky podpoře těchto ptáků. „O záchranu morčáka paranského usilují v Brazílii zejména nezisková organizace Natureza do Futuro a Zooparque Itatiba, které od roku 2020 významně podporuje naše Zoo Praha,“ sdělil její ředitel Miroslav Bobek. Skupinu morčáků díky tomu zahrada obdržela jako první a doposud jediné chovné zařízení mimo Brazílii, dodal Bobek.

Vejce kachny snesly loni v prosinci a mláďata se vylíhla v lednu, odchov je však podle ředitele zahrady náročný, a proto zoo mláďata představila až nyní. „Hnízdní aktivita se u jednotlivých párů začala postupně projevovat od září loňského roku, kdy začaly navštěvovat hnízdní budky. S příchodem chladnějšího počasí jsme nabídli budky i do vnitřních ubikací,“ uvedl Vaidl.

Poté co byl začátkem 20. století vyhuben morčák novozélandský, je morčák paranský jediným druhem morčáka žijícím na jižní polokouli. Ohrožuje ho ztráta prostředí, zejména znečištění řek, stavba přehrad a odlesňování, které vede k erozi a degradaci půdy, což se opět podepisuje na stavu řek. Protože jsou jedinci na svá teritoria silně vázaní, ztráta prostředí pro ně de facto znamená zánik v daném místě.

O rybí stravě morčáků vypovídá i stavba zobáku, kterým tito vrubozobí ptáci zaujmou na první pohled. Je úzký, poměrně dlouhý, na okrajích je vyzbrojený zoubky a na špičce má dlouhý, zahnutý nehet. Celkově tak ničím nepřipomíná typický placatý kachní zobák, naopak evokuje zobák podobně dravých kormoránů.

ČTK

• Předchozí
• Následující