"Stěhování" divokých kachen (Českobudějovický deník)

Za krádeže stovek káčat mysliveckým sdružením dostali dva muži podmíněné tresty

České Budějovice
Po kachňatech divoké březňačky zatoužil v květnu 2010 pan Miroslav (55) a navedl pana Attilu (37) k jejich odcizení z voliéry v areálu mysliveckého sdružení u rybníka Žděný v Lažanech. Ten tak v noci na 28. květen 2010 učinil a za úplatu jich 300 objednateli předal.
Dále pan Miloslav odkoupil od stejného "dodavatele" 200 asi čtyřtýdenních kachňat kachny polodivoké, které Attila odcizil z oploceného výběhu u rybníka Velké jezero v Klínovicích.
Okresní soud ve Strakonicích dal loni Attilovi za krádež osm měsíců podmíněně na dva roky. K činům se v přípravném řízení doznal a jeho změněné výpovědi v hlavním líčení soud neuvěřil. Pana Miloslava uznal v prvním případě vinným účastenstvím na krádeži ve formě návodu, ve druhém podílnictvím, a uložil mu šestnáct měsíců podmíněně na tři roky. Oba měli společně a nerozdílně poškozeným mysliveckým sdružením zaplatit celkem 28 000 korun.
Oba se odvolali. Attila tvrdil, že jeho původní doznání bylo nepravdivé, učiněné za situace, kdy na něho před policií čekaly několik hodin družka s dítětem. Spoluobviněného pak prý křivě obvinil ze msty, protože měl poměr s jeho družkou. Pan Miloslav odkázal ve svém odvolání mj. na změnu Attilovy výpovědi a argumentoval také svou tehdejší údajnou naprostou nehyblivostí. Oba brojili také proti důkazu záznamem telekomunikačního provozu jejich mobilů v rozhodnou dobu s poukazem na nález ústavního soudu, podle něhož by takovéto údaje měly být vyžadovány a jako důkaz užity jen při prověřování zvlášť závažných trestných činů.
Na poslední námitku krajský soud loni v prosinci slyšel a záznam jako důkaz nepřijal. Činy obou obviněných ale má za prokázané dalšími důkazy. Odvolání Attily zamítl, trest uložený panu Miloslavovi ale mělza příliš přísnýa uložilmu sankci alternativní - peněžitý trest 50 000 Kč, případně náhradnítrest odnětísvobodyna pět měsíců. Mysliveckému sdružení z první krádeže mají nahradit škodu společně a nerozdílně. Ve druhém případě byl ale touto povinností zavázán jen zloděj Attila - panu Miloslavovi jako podílníku na jeho činu to uložit nelze, ten škodu nezpůsobil.
Pan Miloslav podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).
Zpochybnil podle něho rozporné výpovědi spoluobviněného i pravdivost výpovědi svědka a mínil, že bylo nutno dospět k závěru, že k takovémuto jednání neměl žádný motiv. Má vlastní rozsáhlý chov kachen, tudíž nemá zapotřebí opatřovat si jakýmkoliv jiným nezákonným způsobem další, navíc ještě odlišného druhu. Míšení různých druhů kachen z různých chovů je z profesionálního hlediska naprosto nepřijatelné, neefektivní a vzniká velké riziko z neznalosti zdravotního stavu takto chovaných odcizených kachen. Neměl naprosto žádné informace týkající se jejich očkování apod., což by mohlo představovat vážnou hrozbu pro celý jeho chov.
NS připomněl, že okresní soud se opřel o prvotní výpověď spoluobviněného Attily, který velmi podrobně a se znalostmi detailů provedení, kterými mohl disponovat pouze skutečný pachatel krádeží, popsal, za jakých okolností a jakým způsobem se skutků dopustil. Spontánně uvedl jako objednatele a návodce prvního skutku dovolatele, který mu dokonce označil místo činu, a v případě druhého skutku přiznal, že po telefonickém kontaktu s panem Miloslavem, který projevil znovu zájem, mu již sám kachňata nabídl, neboť věděl, kde se nacházejí. Je významné, že pachatel nemohl odcizit předmětnou drůbež pro svoji potřebu, nýbrž pro potřeby někoho, kdo se prodejem kachňat ve větším množství zabývá, což odpovídá právě oboru podnikatelské činnosti dovolatele, řekl NS. Oba soudy proto hodnotily jako logickou a smysluplnou prvotní výpověď obviněného Attily a naopak jako účelově pozměněnou jeho pozdější výpověď. Tento stěžejní důkaz je podporován i výpověďmi svědků a protokoly o ohledání míst činů.
Jihočeské soudy podle něj nepochybily ani v právní kvalifikaci obou skutků pana Miloslava. NS proto jeho dovolání jako zjevně neopodstatněné odmítl.