Vlci jsou na Šumavě šest let. K jejich přemnožení prý dojít nemůže (Českokrumlovský deník )

V roce 2017 bylo na Šumavě potvrzeno první novodobé rozmnožování vlků. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy, kde se pohybovala tzv. Srnská smečka. Podle mluvčího Správy Národního parku Šumava (NPŠ) Jana Dvořáka zoologové po šesti letech sledují, jak stárnutí některých jedinců vlčí rodinu zásadně proměňuje.

Šumava – U Srnské smečky ochránci přírody ale nemohou potvrdit rozmnožování. Podobně tomu bylo podle nich také v roce 2018. „Není to asi úplné překvapení, protože z výzkumu kolegů v okolních státech se ukazuje, že rozmnožování může probíhat pouze u zhruba dvou třetin smeček. V rámci soustavného monitoringu vlků ve vlčím roce 2022/2023 můžeme hovořit o třech až pěti dospělých jedincích, které zachytily naše fotopasti a je možné, že se jedná pouze o zbylé vlky z této celé smečky,“ vysvětlil vedoucí zoologického oddělení Správy NPŠ Jan Mokrý. Podle ředitele parku Pavla Hubeného je dost dobře možné, že se první smečka na Šumavě úplně rozpadne a její teritorium obsadí vlci ze sousedních teritorií. Ale může se znovu nastartovat. „Prostě vývoj vlčích smeček na Šumavě může být různý, ale nikdy nemůže dojít k přemnožení, protože vždy je početnost jedinců a schopnost přežití závislá na dostatku potravy,“ uvedl Hubený.

ŠEST VLČÍCH TERITORIÍ

V rámci tzv. vlčího roku 2022/2023, který trvá od začátku května do konce dubna roku následujícího, mohou zoologové Správy NPŠ potvrdit šest vlčích teritorií. V pěti z nich došlo k reprodukcím. „Počet známých teritorií je stejný jako ve vlčím roce 2021/2022, kdy došlo k rozmnožování ve čtyřech z nich: V Železnorudském, Srnském, Borovoladském a v Zadní Zvonkové. Dvě teritoria byla přitom nově obsazena vlčími páry, a to v rámci Plzeňského kraje v okolí Pancíře a v Jihočeském kraji na Boubíně. V roce 2022 proběhlo rozmnožování všude kromě už zmiňované Srnské smečky,“ upřesnil Jan Mokrý.

ŠESTATŘICET JEDINCŮ

Na základě toho odhadují zoologové početnost vlčí populace na 36 jedinců, tedy zhruba o čtvrtinu větší než v roce 2021. Tento údaj se během roku může měnit a to v souvislosti s narozením vlčat a odchodem mladých vlků na nová neobsazená teritoria, případně kvůli jejich úhynu. Cílený monitoring vlčí populace přitom přináší stále nové poznatky. Například vlčí smečka na Zadní Zvonkové není utvořená vlky, kteří se narodili na Šumavě.
Podle analýzy vzorku DNA pochází zakládající pár pravděpodobně z Rakouska a z Novohradských hor.

MONOTÓNNÍ JÍDELNÍČEK

Spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, která mimo jiné provádí rozbory vzorků trusu, přináší další důležité poznatky. Například jak vypadá jídelníček šumavských vlků. „K dnešnímu dni jsme prozkoumali přes 260 vzorků trusu na potravní analýzu.
Ukazuje se z nich, že spárkatá zvěř (jelení, srnčí zvěř a divoká prasata) tvoří 96 procent potravy vlků. Zbylá procenta tvoří jiná drobná potrava, jako jsou zajíci a drobní savci, a hospodářská zvířata zaujímají 2,5 procenta z jejich potravy.
Vlci na Šumavě se tak významnou měrou podílejí na odlovu jelení zvěře, jak to doposud dělal pouze člověk. V následujících letech budeme mít možnost sledovat, jaký to bude mít vliv na její početnost,“ hodnotí výsledky části analýz zoolog Správy NPŠ Oldřich Vojtěch.
Šumavští zoologové mimo jiné vyrážejí k nahlášeným škodám na hospodářských zvířatech na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Podle jejich statistik od roku 2017 je patrné, že ochrana hospodářských zvířat také prochází zásadním vývojem. „První škody od vlků jsme registrovali v roce 2017. S nárůstem těchto šelem jich také přibývalo. V roce 2018 jich bylo sedmnáct, v roce 2019 čtyřicet jedna. Následně počet škodních událostí klesal.
V roce 2020 jsme jich registrovali třicet sedm, o rok později dvacet jedna a loni dvaadvacet. Letos zatím evidujeme pět událostí. Příčinou poklesu počtu řešených škod je pravděpodobně efektivní snaha chovatelů předcházet útokům a svá stáda zabezpečit,“ řekl Oldřich Vojtěch, který s Janem Mokrým současně pomáhá s osvětou o vlcích směrem k veřejnosti a také speciálně k chovatelům hospodářských zvířat na území parku a chráněné krajinné oblasti.

Zdroj: Českokrumlovský deník, 19. 6. 2023

• Předchozí
• Následující