Farmář chová jeleny a připravuje hipoturistiku (Mladá fronta DNES)

Pavel Vokál začal na Šumavě podnikat v roce 1993. Nyní hospodaří na ploše 1 100 hektarů, na kterých má i 300 krav a stejný počet jelenů.

Rodinná farma zní romanticky. Tedy do okamžiku, než poznáte Pavla Vokála ze Strážného. Farmář, který získal bronz v soutěži Farma roku 2012, vlastně vybudoval pořádný podnik.
Obhospodařuje stovky hektarů půdy na Šumavě, vlastní oboru s třemi stovkami jelenů a daňků, v šesti rybnících chová ryby a k tomu všemu nabízí i agroturistiku - pronajímá loveckou chatu, rybářskou baštu nebo penzion.
Pavel Vokál patří právem mezi dva největší zemědělce na Šumavě. Dvaapadesátiletý farmář začal podnikat tak, že v roce 1993 zprivatizoval bývalý státní podnik Statek Vimperk. Vše se rodilo doslova z ruin. Po třech letech přišla první rekonstrukce stájí v Hliništi. "Začínali jsme jako mléčná farma, měli jsme šlechtitelský chov českého strakatého skotu. Zejména kvůli zjednodušení systému jsme ale nakonec zvolili chov masného skotu," říká Vokál.
A vše začal směřovat na ekologické hospodářství. Právě na něj lze snadněji získat dotace a jakýkoliv produkt z ekologického zemědělství je na trhu lépe prodejný. "Na druhou stranu musíme splňovat tvrdší a jasné podmínky, například zvířata musí mít výběh a volné ustájení," popisuje farmář, který se také věnuje chovu a šlechtění jelenů.
Dnes obhospodařuje zhruba 1 100 hektarů pozemků - 500 vlastních, 600 dalších si pak pronajímá od Správy Národního parku Šumava. Chová na nich tři stovky krav, které jsou sedm měsíců v roce na pastvině a zbylých pět v zimovištích na farmách v Hliništi a Českých Žlebech na Prachaticku.
Kromě toho má i rybníky, ve kterých chová zejména pstruhy, okrajově pak mníky a kapry. U jednoho z rybníků loni postavil srub, ve kterém mohou lidé milující agroturistiku přespat a v rybníku si zarybařit. Pokud je vám puška bližší než prut, ani vás Vokál nezklame. Postavil lovecký srub pro 10 lidí v honitbě o rozloze dva tisíce hektarů, kterou má v pronájmu. A rodiny s dětmi zase ubytuje v tradičním penzionu na farmě.
"Nyní připravuji projekt na peletkárnu, protože tam by se dalo využívat seno z luk v národním parku, které se nedají zemědělsky využívat," dodává Vokál a v hlavě má i další projekt - hipoturistiku -putování napříč Šumavou na koních od Lipna až po Nýrsko na Klatovsku. Nyní chce oslovit majitele podobných penzionů a domluvit s nimi podmínky, aby lidé mohli jet od jednoho místa k druhému.
Vokál nejčastěji obchoduje s Němci, Italy nebo Francouzi. Důvod, proč nedodává na český trh? "Venku jsou pro nás ekonomicky příznivější podmínky a nabízené ceny," vysvětluje Vokál.
Ředitel šumavského národního parku Jiří Mánek popisuje Vokála jako někoho, kdo pochopil, že v národním parku vždy budou omezení. "V parku máme 4,5 tisíce hektarů zemědělské půdy a pan Vokál má v pronájmu zhruba 600, takže patří mezi dva největší zemědělce v parku. Zemědělství zde je složitější, protože my jsme ti, kdo určují pravidla hry. Pan Vokál ale hospodaří od samotného založení parku a je tam vidět symbióza," pochvaloval si ředitel parku Jiří Mánek.