Děsivý sen myslivců a chovatelů vepřů (Haló noviny)

Není pochyb o tom, že výskyt afrického moru prasat může být skutečnou pohromou a katastrofou nejen pro myslivce, ale především pro chovatele vepřů s nedozírnými ekonomickými důsledky a ztrátami.
Jak se k nám nebezpečná nákaza, která může zničit a zruinovat chovatele, ovšem dostala? Na sociálních sítích se šíří různé informace. Některé jsou za hranicí nejrůznějších konspirativních teorií, jiné víceméně v oblasti dohadů.
Skutečností však je, že otázka, jak se k nám mor vůbec dostal, je zcela na místě, protože je minimálně podivné, že se mor objevil na izolovaném ostrůvku území, na Zlínsku, kde nikde v sousedství se mor nevyskytuje, a tudíž je vcelku zřejmě vyloučeno, aby se tam rozšířil přirozenou migrací zvěře.
Logicky nám zbývá možnost, že nákaza tam byla přivezena infikovanou zvěřinou, případně trofejemi z míst s pozitivními nálezy afrického moru prasat například z Polska. Logiku této úvahy podporuje skutečnost, že Státní veterinární správa na výskyt afrického moru prasat na vedlejším území vůbec nereagovala a prostě dovoz zvěřiny či trofejí z nákazových oblastí včas a důsledně nezakázala. Prostě se jeví, že SVS situaci trestuhodně zanedbala a i současná opatření jsou na úrovni dosti amatérských rozhodnutí. Jednou je vydán zákaz lovu prasat v nákazové oblasti, poté zase odvolán a tedy je zřejmým projevem bezradnosti a zmatečnosti. Vzápětí je povolen lov i s výjimkami ze zakázaných způsobů lovu. Některá z uvedených opatření se však zdají jako jen pouhým plácnutím do vody vyplývající z naprosté neznalosti přirozeného způsobu života divokých prasat a způsobů jejich účinného lovu. SVS například zakazuje krmení divokých prasat. Neznám uživatele honitby ani žádného myslivce, který by divoká prasat krmil nijak levnými krmivy zejména nyní, kdy zvěř má nepřebernou a bohatou nabídku přirozené potravy ve formě kukuřice, řepky a různých obilovin. Tedy uvedený zákaz se zcela míjí s reálnou skutečností.
SVS dále omezuje množství krmiva na vnadištích na pěti kilogramů a den, což nic proti tomu, stejně na vnadiště nikdo víc nedává, protože každý zkušený myslivec ví, že to není o množství, ale o pravidelnosti, takže takové opatření je jen slovo do větru a jen opatření pro opatření«
SVS omezuje počet vnadišť jedno na 100 ha. Podle mého názoru je to přímo v rozporu s cílem snížení počtu zvěře. Z praxe je známo, že ne vždy je na každém vnadišti ideální situace k lovu třeba, a především z důvodu směru větru, takže pokud nejsem úspěšný na prvním vnadišti, musím se přesunout o 100 ha jinam, ale třeba úplně mimo místa koncentrace zvěře. Prostě omezení k ničemu a kontraproduktivní k původnímu záměru. Podle mého názoru, a nikoliv malých zkušeností, každý uživatel honitby nejlépe zná konfiguraci terénu, místa s největší koncentrací zvěře a její hlavní spády. Uživatel honitby tedy ví nejlépe, kolik vnadišť je potřeba v té které honitbě k nejúčinnějšímu a nejvyššímu počtu odlovů a žádný úředník nebo ryze administrativní nesmyslné opatření to nemůže nahradit.
Povolení výjimky k nočnímu lovu tzv. noktovizorů svědčí o úplném zaspání doby a jejího vývoje. Noktovizory jsou již principiálně zastaralé, a pokud někdo používá k lovu přístroj k vidění v noci, použije digitální přístroj nebo termovizi, které zakázané nejsou. Takže opět opatření pro opatření k uklidnění veřejnosti, že se něco dělá.
Velmi diskutabilní je povolení lovu z jedoucího automobilu. Myslím, že to bude jen do té doby, kdy dojde k tragédii v podobě zastřeleného člověka v důsledku nedostatečného obeznání cíle, což z jedoucího automobilu moc dobře nelze.
A tak by se dalo pokračovat. Prostě vše nasvědčuje tomu, že Státní veterinární správa zanedbala, co mohla, a opatření proti šíření moru do dalších oblastí republiky jsou více méně kosmetická, či jde jen o pozdní pokusy odvrácení katastrofy, ke které nemuselo dojít, kdyby SVS reagovala profesionálně a včas, a pan ministr místo úsměvů do televizních kamer by měl zvážit personální změny ve vedení SVS. V jiném státě by se tak už jistě stalo.
O autorovi: Jiří HANÁK, kandidát KSČM do Poslanecké sněmovny ve Středočeském kraji