Nálety dravců ničí chovy drůbeže a holubů (5+2 dny)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Útoky chráněných dravců působí značné škody. Chovatelům na rozdíl od úředníků dávají za pravdu i někteří sokolníci.
Vilém Hilldebrand má s útoky přísně chráněných dravců bohaté zkušenosti. Bydlí ve Smidarech u Nového Bydžova v Královéhradeckém kraji a zabývá se chovem poštovních holubů.
"Dravci mi každou zimu seberou okolo deseti holubů z celkového počtu asi sto ptáků. Vybírají si ty nejlepší. Jeden holub stojí od tisíce korun výš," říká Hilldebrand.
Na jeho chov v centru obce útočí hlavně jestřábi a krahujci. "Holuby máme celou zimu zavřené. Musíme je však občas nechat proletět, a v tom okamžiku dravec zaútočí," dodává Hilldebrand.
Chovatelé jsou bezradní
Také pro Zdeňku Saučukovou, která u Hoděšovic v Pardubickém kraji chová drůbež, jsou nálety dravců velkým problémem. Když před svým domem uslyší hluk, všeho nechá a vyběhne ven. Většinou už je pozdě. Dravec v mžiku usmrtí jednu z jejích slepic a stejně tak rychle, jak z nebe zaútočil, opět zmizí. "Dravec jednou ranou slepici zabije. Škody, které mi působí, jsou nevyčíslitelné. Je potřeba započíst i čas, který ochranou zvířat trávím. Kdybych s nimi nebyla, útoků dravců by bylo ještě víc. Děje se to každý den," stěžuje si Saučuková. Má asi pět desítek slepic, kuřat a kachen. Všechna možná opatření na zastrašení dravců včetně různých plašičů a vycvičeného psa selhávají. "Jediné, co trochu pomáhá, je, když jsem svým zvířatům na blízku. Chov decimují hlavně jestřábi," říká Saučuková.
Chovatelé upozorňují na to, že proti náletům dravců jsou zcela bezmocní. Dravci jsou chránění zákonem. "Je hezké, že dravci jsou chráněni, ale už za ně nikdo nepřebírá zodpovědnost," upozorňuje Saučuková. Chovatelé argumentují tím, že když se zmínění dravci přiživují na jejich dvorech, pak nejenže neuhynou v důsledku přirozené selekce, ale dokonce mají mláďata a celý problém se tak jen zvětšuje. Volají po změně legislativy, která by mimo jiné umožnila vyplácení odškodného, případně by některé druhy dravců, které jsou přemnožené, dovolila vyjmout z absolutní ochrany.
"Pro nás je to velký problém, škody nejsou zanedbatelné. Například ztráty za rok 2010 v celém Česku ohodnocené pomocí schváleného ceníku poštovních holubů, činily téměř 52 milionů korun," říká prezident Českomoravského svaz chovatelů poštovních holubů Jaroslav Novotný s tím, že chovatelé přijdou ročně asi o 15 procent svých holubů.
Dravcům se daří
Díky přísné ochraně volně žijících dravců se jejich populace razantně zvýšily. I sami sokolníci připouštějí, že dravci působí chovatelům drůbeže a holubů problémy a snaží se s nimi spolupracovat. "Například v případě jestřába a krahujce to s sebou nese i problémy s napadáním domácí drůbeže, především slepic, holubů a kachen. Létají do intravilánů obcí a působí značné škody přímo v oplocených dvorech či v holubníku, a to navzdory nákladným plašicím zařízením. Pokud se takový notoricky škodící dravec oficiálně neodchytne, což může povolit jedině orgán ochrany přírody, pak někdo může vzít spravedlnost do vlastních rukou," potvrzuje obavy odborníků specialista na ochranu dravců Petr Zvolánek, který pracuje v podniku Lesy ČR.
Podle něho je nejhorší nečinnost úřadů a přehlížení problému. "Bohužel, na řadě míst v Česku si úředníci ochrany přírody myslí, že když budou stížnosti chovatelů ignorovat či jim dokonce vyhrožovat, nejlépe tak ochrání dravce. Opak je však pravdou," říká Zvolánek s tím, že zvláště v Královéhradeckém kraji je komunikace s úřadem na dobré úrovni a problémy se daří řešit.
"V posledních letech se v souvislosti s programem Lesů České republiky na vypouštění sokolů a rarohů na Královéhradecku této problematice hodně věnujeme a čím dál více se daří vzájemná spolupráce s krajským úřadem Královéhradeckého kraje a jednotlivými chovateli," dodává sokolník.
Úředníci: Problém s dravci není dramatický
Krajské úřady ve východních Čechách, které stížnosti řeší, soužití lidí a dravců za závažný problém nepovažují. "Situace není dramatická. Máme tak jednu dvě stížnosti na dravce za dva roky. Pokud se takový problém vyskytne, posoudíme, jestli je možné vydat výjimku pro odchyt nebo dokonce odstřel dravce k tomu oprávněnou osobou," potvrzuje Miloš Čejka z odboru životního prostředí a zemědělství hradeckého krajského úřadu.
"Za poslední tři roky jsme zaznamenali dvě podání, která požadovala jednak zaplacení škod na drůbeži, jednak odstranění jestřába," uvádí Josef Hejduk z odboru životního prostředí a zemědělství pardubického krajského úřadu. Podle něho působení jestřábů na drůbež v regionu není plošným jevem. "Pokud k němu dochází, jde zpravidla o jednotlivé omezené případy samot nacházejících se poblíž lesa," dodává Hejduk.
Vilém Hilldebrand má s útoky přísně chráněných dravců bohaté zkušenosti. Bydlí ve Smidarech u Nového Bydžova v Královéhradeckém kraji a zabývá se chovem poštovních holubů.
"Dravci mi každou zimu seberou okolo deseti holubů z celkového počtu asi sto ptáků. Vybírají si ty nejlepší. Jeden holub stojí od tisíce korun výš," říká Hilldebrand.
Na jeho chov v centru obce útočí hlavně jestřábi a krahujci. "Holuby máme celou zimu zavřené. Musíme je však občas nechat proletět, a v tom okamžiku dravec zaútočí," dodává Hilldebrand.
Chovatelé jsou bezradní
Také pro Zdeňku Saučukovou, která u Hoděšovic v Pardubickém kraji chová drůbež, jsou nálety dravců velkým problémem. Když před svým domem uslyší hluk, všeho nechá a vyběhne ven. Většinou už je pozdě. Dravec v mžiku usmrtí jednu z jejích slepic a stejně tak rychle, jak z nebe zaútočil, opět zmizí. "Dravec jednou ranou slepici zabije. Škody, které mi působí, jsou nevyčíslitelné. Je potřeba započíst i čas, který ochranou zvířat trávím. Kdybych s nimi nebyla, útoků dravců by bylo ještě víc. Děje se to každý den," stěžuje si Saučuková. Má asi pět desítek slepic, kuřat a kachen. Všechna možná opatření na zastrašení dravců včetně různých plašičů a vycvičeného psa selhávají. "Jediné, co trochu pomáhá, je, když jsem svým zvířatům na blízku. Chov decimují hlavně jestřábi," říká Saučuková.
Chovatelé upozorňují na to, že proti náletům dravců jsou zcela bezmocní. Dravci jsou chránění zákonem. "Je hezké, že dravci jsou chráněni, ale už za ně nikdo nepřebírá zodpovědnost," upozorňuje Saučuková. Chovatelé argumentují tím, že když se zmínění dravci přiživují na jejich dvorech, pak nejenže neuhynou v důsledku přirozené selekce, ale dokonce mají mláďata a celý problém se tak jen zvětšuje. Volají po změně legislativy, která by mimo jiné umožnila vyplácení odškodného, případně by některé druhy dravců, které jsou přemnožené, dovolila vyjmout z absolutní ochrany.
"Pro nás je to velký problém, škody nejsou zanedbatelné. Například ztráty za rok 2010 v celém Česku ohodnocené pomocí schváleného ceníku poštovních holubů, činily téměř 52 milionů korun," říká prezident Českomoravského svaz chovatelů poštovních holubů Jaroslav Novotný s tím, že chovatelé přijdou ročně asi o 15 procent svých holubů.
Dravcům se daří
Díky přísné ochraně volně žijících dravců se jejich populace razantně zvýšily. I sami sokolníci připouštějí, že dravci působí chovatelům drůbeže a holubů problémy a snaží se s nimi spolupracovat. "Například v případě jestřába a krahujce to s sebou nese i problémy s napadáním domácí drůbeže, především slepic, holubů a kachen. Létají do intravilánů obcí a působí značné škody přímo v oplocených dvorech či v holubníku, a to navzdory nákladným plašicím zařízením. Pokud se takový notoricky škodící dravec oficiálně neodchytne, což může povolit jedině orgán ochrany přírody, pak někdo může vzít spravedlnost do vlastních rukou," potvrzuje obavy odborníků specialista na ochranu dravců Petr Zvolánek, který pracuje v podniku Lesy ČR.
Podle něho je nejhorší nečinnost úřadů a přehlížení problému. "Bohužel, na řadě míst v Česku si úředníci ochrany přírody myslí, že když budou stížnosti chovatelů ignorovat či jim dokonce vyhrožovat, nejlépe tak ochrání dravce. Opak je však pravdou," říká Zvolánek s tím, že zvláště v Královéhradeckém kraji je komunikace s úřadem na dobré úrovni a problémy se daří řešit.
"V posledních letech se v souvislosti s programem Lesů České republiky na vypouštění sokolů a rarohů na Královéhradecku této problematice hodně věnujeme a čím dál více se daří vzájemná spolupráce s krajským úřadem Královéhradeckého kraje a jednotlivými chovateli," dodává sokolník.
Úředníci: Problém s dravci není dramatický
Krajské úřady ve východních Čechách, které stížnosti řeší, soužití lidí a dravců za závažný problém nepovažují. "Situace není dramatická. Máme tak jednu dvě stížnosti na dravce za dva roky. Pokud se takový problém vyskytne, posoudíme, jestli je možné vydat výjimku pro odchyt nebo dokonce odstřel dravce k tomu oprávněnou osobou," potvrzuje Miloš Čejka z odboru životního prostředí a zemědělství hradeckého krajského úřadu.
"Za poslední tři roky jsme zaznamenali dvě podání, která požadovala jednak zaplacení škod na drůbeži, jednak odstranění jestřába," uvádí Josef Hejduk z odboru životního prostředí a zemědělství pardubického krajského úřadu. Podle něho působení jestřábů na drůbež v regionu není plošným jevem. "Pokud k němu dochází, jde zpravidla o jednotlivé omezené případy samot nacházejících se poblíž lesa," dodává Hejduk.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.