Letos dostane vysílačku pět chřástalů (Plzeňský deník)

Západní Čechy, Bavorsko
Vysílačka v podobě ´batohu´ na zádech chřástalům polním nevadí, a přestože z prvního výzkumu nepřežil žádný, projekt bude pokračovat i letos. Takový je závěr plzeňského setkání českých a německých ornitologů.
Pomocí speciálních vysílaček na solární pohon vědci zjišťují podrobnosti o životě tohoto vzácného ptáka - kdy je aktivní, jak se chová při toku a při hnízdění, kdy odlétá na jih a podobně. Loni tento přístroj za přibližně sto tisíc korun dostali dva samci - Adam a Bohumil (Bob). Druhý jmenovaný však vydržel jen měsíc, pak se jeho signál ztratil. "Je velká pravděpodobnost, že ho něco ulovilo. Hledali jsme na místě, kde se ozval naposled, i s detektorem kovů, ale nenašli jsme ani peří, ani zbytky vysílačky," říká Jiří Vlček z Krajského úřadu, který má projekt na starosti.
Adam s vysílačkou dolétl až do Eritrey ve východní Africe, zařízení mu nijak nevadilo. "Nebyl nijak hendikepovaný, bez problémů vyhnal jiného samce z louky, kde byl," říká ornitolog Luboš Peške.
Původně měl sice vysílač dostat i jeden samec z Německa, nakonec se ho ale nepodařilo odchytit. To by se mělo letos změnit, v plánu je pořízení více vysílačů a označení celkem pěti chřástalů. Vědci také chtějí pořídit fotopast, která zvíře zachytí i v noci. A důvod? Tento plachý pták je velmi vzácný a ornitologové o něm potřebují zjistit víc informací. "Už jsme zjistili, že jsou špatně navržená ochranná pásma pro chřástaly," upozorňuje Vlček. Zemědělci, kteří se v tomto pásmu nacházejí, se mohou přihlásit o příspěvek od státu, musí však splnit určité podmínky - sekat na poli až po 15. srpnu nebo postupovat od středu pole k okrajům, aby měli ptáci čas utéct.
Zatímco u nás tito drobní ptáci žijí a jejich ochrana víceméně funguje, v sousedním Německu je situace složitější. "Ochrana přírody tu funguje jen v případě, že s tím vlastníci půdy souhlasí," doplňuje Jiří Vlček. Západní Evropa intenzivní zemědělskou a hospodářskou činností chřástaly polní téměř vyhubila.