Odborníci z ČHMÚ: Začíná platit nejvyšší riziko aktivity klíšťat (Chebský deník)

Nejvyšší riziko aktivity klíšťat platí pro příští dny podle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Odborníci doporučují používání repelentů, vyhýbání se volnému vstupu do listnatých a smíšených lesů a pohyb pouze po zpevněných cestách. Večer a ráno je pak namístě prohlídka těla. O tom, že je dobré se důkladně prohlédnout, ví i Martin Černík ze Sokolova. Lymská borrelióza ho na několik měsíců odřízla od běžného života. "Byl jsem malátný a měl horečky. Nenapadlo mě, žemě kouslo klíště. Bral jsem celou řadu antibiotik. Nebylo to nic příjemného. Od té doby se raději nechávám očkovat," řekl. O klíšťatech podle specialistů koluje celá řada polopravd a mylných informací, které se většinou předávají z generace na generaci. Tady je jejich výčet.
1. Očkování se provádí jen v zimním období Nechat se očkovat je možné kdykoliv během celého roku. Ideálně však v době, kdy aktivita klíšťat není příliš vysoká. Liší se jen intervaly mezi první a druhou dávkou. Ty jsou v zimě podstatně delší, od jednoho do tří měsíců, zatímco v létě se zkracují na pouhé dva týdny.
2. Když chytnete klíště v době mezi jednotlivými dávkami vakcíny, onemocníte a průběh nemoci bude pak mnohem horší
Průběh rozhodně není horší. Nanejvýše může být stejný jako u neočkovaných jedinců, spíše je ale mírnější. Po první vakcinaci ještě protilátek není dostatek. Záleží na tom, kolik dnů od očkování uplynulo do doby nákazy. Zpravidla 14 dní po druhé dávce je ochranná hladina protilátek u více než 90%očkovaných. Po třetí dávce se účinnost zvyšuje až na téměř 100 %. Je proto nezbytně nutné dokončit základní imunizaci podáním 3. dávky. Po podání třetí dávky pak ochrana trvá tři až pět let. 3. Klíště skáče ze stromů Ale kdepak. Pověst 'výsadkáře' získal tento zákeřný parazit jen omylem. Klíště totiž číhá na svého hostitele přichycené v trávě nebo na keřích nejvýše do jednoho metru nad zemí. Oněco níže se nacházejí nymfy, vývojový předstupeň dospělého klíštěte, které se mohou snadno přichytit na srst vašich čtyřnohých miláčků, a nejblíže zemi jsou larvy. Ty se často přisávají na drobné savce, jako jsou například různí hlodavci.
4. Klíště žije pouze v lese Lesy, především ty listnaté a smíšené, jsou sice jeho doménou, klíště však můžete chytit i na zahrádce, na louce nebo třeba při procházce v městském parku. Vyskytuje se také na březích řek a rybníků. Ke svému životu totiž klíště potřebuje vlhkost, dále na okrajích lesních cest a různých strží, obecně pak všude tam, kde je tráva vyšší než dvacet centimetrů. Přisátí proto nejčastěji hrozí při zahrádkaření, kempování nebo pěších výletech. Výrazně méně bývá klíšťat v jehličnatých lesích bez podrostu a na prosluněných suchých místech je prakticky nenajdete.
5. Nejvíce klíšťat se objevuje uprostřed léta
Není to pravda. Při vysokých teplotách chybí ve vzduchu vlhkost, proto během horkých měsíců zalézají klíšťata pod zem, kde přežívají přisátá na hlodavcích. Jejich největší výskyt je typický pro období jara (březen až červen) a podzimu až do příchodu prvních mrazů. Možná vás to překvapí, ale klíště začíná být aktivní už při teplotách nad 5 stupňů Celsia.
6. Klíště napadá hlavně lidi se sladkou krví
Další z mnoha mýtů. Klíšťata se orientují podle čichu. Vnímají lidské pachy, tělesné teplo, a dokonce i zvýšené množství oxidu uhličitého, který člověk nebo jiní živí tvorové vydechují. Říká se, že když si dáte pivo nebo česnek, změní se složení potu, jehož pach poté klíště odpuzuje, vědecky však tato souvislost potvrzena nebyla. Odpudivý účinek mají pouze repelenty, ale tento efekt je pouze dočasný, takže ani na ně nelze stoprocentně spoléhat.
7. Klíště se musí nejdřív udusit Vzpomínáte si, co udělala vaše maminka nebo babička, když jste k ní jako děti přiběhli s přisátým klíštětem? Vždycky měla po ruce pár kapek oleje, kousek sádla nebo másla, případně mýdlo, kterým klíště udusila. Potom ho vytočila pinzetou, a to buď ve směru, nebo proti směru hodinových ručiček. Nad takovým postupem raději nepřemýšlejte. Klíště není do kůže zašroubované, ale zakousnuté, jeho kusadla připomínají kombinační kleště. Ani jeho rozdrcení není to pravé. Při rozdrcení klíštěte se dostávají do okolí všechny choroboplodné zárodky, které klíště obsahuje, a hrozí infekce i nepatrnou rankou v kůži. Jak tedy klíště co nejlépe odstranit? Nejprve ho zakápněte dezinfekcí, pak ho uchopte pinzetou (můžete použít i speciální kleštičky) a viklavými pohyby jej opatrně vytáhněte z kůže. Dejte přitom pozor, abyste ho nepřetrhli. Místo přisátí poté znovu potřete dezinfekcí.
8. Pokud vám v kůži zůstanou kusadla, hrozí infekce
Infekce probíhá již ve chvíli, když klíště začne sát krev a vypouštět sliny do rány. V samotných kusadlech však nákaza není. Takže nepanikařte, jestliže vám po odstranění klíštěte zůstanou v kůži. Tělo si s nimi poradí podobně jako s třískou.
9. Očkování má spoustu vedlejších účinků
Očkovací látky proti klíšťové encefalitidě jsou vysoce bezpečné a obvykle po jejich podání nedochází k projevům vedlejšíchúčinků. Pokudseuž nějaké komplikace objeví, jedná se většinou pouze o nezávažné projevy, které za krátkou dobu odezní.
10. Nákaza hrozí pouze v rizikových oblastech
Vposledních letech se počet klíšťat zvyšuje včetně těch nakažených. Najdete je prakticky všude. Objevují se jak v nížinách, tak i v podhorských oblastech. Stěhují se dokonce i do větších nadmořských výšek, kam je zanášejí hlavně ptáci nebo lesní zvěř. Možná tomu nebudete věřit, ale Česká republika je zemí s druhým nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě.