Lidé si někdy popletou srnce se srnou (Moravskoslezský deník)

Zaostřeno na myslivce
Jednou z věcí, na které jsou myslivci pyšní, jsou myslivecké tradice - ta bohatost české myslivosti, která má pestrou historii, specifické zvyklosti a svou mluvu. Za samozřejmost považují znalost přírody a zvěře. Aco je jim naopak líto, to je neznalost u veřejnosti. Jakmile je příležitost, myslivci pořádají akce pro veřejnost, zvou na chovatelské přehlídky trofejí, svatohubertské mše, myslivecké dny a další. Pořádají besedy pro děti ve školách, výtvarné soutěže, organizují celostátní soutěže o Zlatou srnčí trofej. V každém okrese je okresní myslivecký spolek Českomoravské myslivecké jednoty, na který se mohou třeba školy obrátit se žádostí o besedu pro děti.

V tomto našem pondělním seriálu o myslivosti jsme už psali o tom, jak besedu pořádali myslivci v Bruntále, jak Okresní myslivecký spolek v Ostravě pořádá pod vedením akademické malířky Marcely Václavíkové pro děti kreativní workshopy malování s myslivcem. A psali jsme i o tom, jak získávají vztah k přírodě děti na Frýdecko­Místecku, spolu s myslivci z Mysliveckého sdružení Václavovice chodí v zimě přikrmovat zvěř do krmelců. Zkrátka myslivci se snaží především vychovávat tu nejmladší generaci. Ale i mezi dospělými bohužel, někdy panuje velká neznalost.
"Lidé z televize znají, jak vypadá lov třeba v Africe, ale o naší přírodě toho moc nevědí. Nevědí, co je srnčí a co je kolouch," povzdechl si režisér, kameraman a velký milovník přírody Zdeněk Kouřil z Troubek nad Bečvou. Ten má své vlastní studio, natáčí filmy o přírodě a další dokumenty. Je autorem Encyklopedie zvěře České republiky, na tomto filmovém DVD jako první natočil uceleně zvěř, která žije v naší zemi. Toto DVD je schváleno Českomoravskou mysliveckou jednotou jako učební pomůcka, pomocí něho poznávají přírodu děti ve školách. Zdeněk Kouřil sám objíždí besedy, pořádá přednášky a posezení a vypráví zážitky z filmování přírody a volně žijící zvěře nejen u nás, ale i v zahraničí.
"Bohužel, lidé si to stále pletou. Dětem to ale musí někdo vysvětlit," řekl Zdeněk Kouřil. Často se i do médií dostanou informace, kdy se myslivci chytají za hlavu. Myslivost je totiž natolik specifická, že se laik často nechtěně splete. Nelze například zaměňovat výraz lov za slovo hon. Tak se v jednom českém deníku objevila věta, že myslivci mohou vyrazit na hon srnců. Každý myslivec ví, že na srnce se hon nepořádá. Hon je specifická forma společného lovu na drobnou zvěř, třeba na zajíce. Ale nikdy ne na srnce.
Velká nevědomost panuje i v pojmenování zvěře. Tak například v minulém týdnu redakce v našem kraji obdržely oficiální tiskovou zprávu, kde se píše o tom, jak strážníci městské policie pomohli zaklíněné srně v plotě. K zprávě byly připojeny i fotografie. A na nich ale nebyla žádná srna, nýbrž pěkný srnec s krásným parožím. To je jedním z hlavních poznávacích znamení. Nutno ale dodat, že i hasiči poslali tiskovou zprávu o záchraně, v té už se mluvilo o srnci.