Šelmy fungují jako zdravotní policie (Lidové noviny)

Ještě v 19. století se na našem území běžně stříleli medvědi, vlci a třeba i sokoli. Teď je chrání legislativa a zvířata se sem po desítkách let začala vracet. Kde jsou vlci, divočáci nemají prasečí mor, vysvětluje Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha, proč chránit "exotická" zvířata.

V minulých stoletích řada druhů z českých hor a lesů kvůli lovu prakticky vymizela. Co stálo za jejich návratem?
Rysi, medvědi, vlci, orli či sokoli se u nás běžně stříleli, už v 19. století byli úplně vyhubeni. Začali se vracet až díky tomu, že se přijala dobrá legislativa, která je chrání. Dalším důvodem je, že se u nás zakázaly některé nebezpečné pesticidy. A postupně se začíná uzdravovat i naše příroda. Díky čistším řekám je u nás víc vyder. Nicméně v legislativě jsou stále nedostatky, které bude třeba aktualizovat.

O tom, že se má obnovit vyhláška a seznam ohrožených druhů zvířat, se mluví už několik let. Proč by k tomu mělo dojít zrovna teď?
Problém je třeba v tom, že na jižní Moravě v lužních lesích na soutoku Dyje s Moravou začal opět hnízdit orel královský. On vůbec není v seznamu chráněných druhů, protože se tu dlouhou dobu nevyskytoval, byl vystřílen. Přesto doposud na seznam chráněných druhů nebyl zařazen. Legislativa by se proto měla změnit.

Na druhé straně los evropský na seznamu je a přitom mu to nepomáhá, jeho počty se stále snižují. Proč by mělo tohle zvíře v české přírodě vůbec žít?
Zaprvé je to součást našeho přírodního dědictví. Měli bychom je chránit ze stejného důvodu, proč doma netopíme doma obrazy z galerie či proč chráníme památky ve městech. Taková zvířata jsou navíc potřebná i pro zdraví naší přírody. Třeba rysi pomáhají udržovat přirozené populace srnců tím, že regulují stavy zvěře. Na Slovensku zase díky vlkům mizí mor prasat u divočáků. Kde jsou vlci, není mor. Kde nejsou, tam je silně rozšířený. Šelmy fungují jako zdravotní policie, loví slabé a nemocné kusy.

Na druhé straně ale například losi podle lesáků ničí porosty.
Těch pár kusů, co u nás žije, se na porostech příliš nepodepisuje. Mnohokrát větším problémem jsou vysoké populace jelenů a srnců, kteří se přemnožili mimo jiné i proto, že u nás chybí ty šelmy.

Možná z podobného důvodu - tedy absence přirozeného nepřítele - se v České republice silně rozmohl i takový exot, jako je norek americký.
Oni utekli z kožešinových farem, začali se šířit a je to dost velký problém, hubí raky a decimují českou přírodu. To je případ, jak neúmyslné zavlečení exotického zvířete může poškodit naši krajinu. To stejné je rostlina bolševník.

Tak jako se před pár desítkami let do Česka vrátili losi, se nyní postupně rozšiřují i zubři. Uchytí se?
Byli součástí naší krajiny, ale také byli úplně vystříleni. Vypadají divoce, ale v Polsku je zubr součástí přírody, žije normálně mezi turisty a lidmi jako u nás jeleni. Návrat se ale musí dělat promyšleně.

Čím to, že v Polsku se tolik daří zubrům i losům?
V některých částech země jsou velké a divoké lesní komplexy, zubři přežili v Bělověžském pralese, což byla exkluzivní lovecká obora ruských carů, a postupně se vrátili na další místa. Díky tomu tento druh přežil. Losi zase přežili zejména v Augustovském pralese. Hlavně ve východním Polsku jsou hodně veliké lesy, kde se zvířata uchovala, i když se jinde běžně střílela.

Mnoho těchto velkých zvířat umírá po střetech s dopravou.
V Polsku jsem viděl, když se srazí los s autem. Los to nepřežil a z auta taky moc nezbylo. Je potřeba krajinu pro zvířata zprůchodnit, vybudovat více zelených mostů. Stavěly se tu zbytečně draze a na nevhodných místech. Teď to vypadá, že se uvažování obrací a že bychom mohli začít stavět rozumné zelené mosty jako v Chorvatsku nebo Německu.