Po loveckých stezkách se již nikdy nevydá (Rakovnický deník)

Křivoklátsko
Zemřel člověk, který hluboce miloval Křivoklátsko - lesník, myslivec, výtvarník a spisovatel Bohumil Siegl.
Za jeho výtvarnou i literární činnost mu byla dvakrát udělena Umělecká cena Česko­moravské myslivecké jednoty (1998, 2001) a za celoživotní dílo a zásluhy o myslivost obdržel v roce 2002 Pamětní medaili Ministra zemědělství České republiky.
Mnoho šťastných roků prožil na v Nezabudickém mlýně. Jako malý klučina tady chytal na jezu nad mlýnem úhoře a v dospělosti zde trávil letní čas. Mlýn totiž patří jeho rodině již od roku 1857.
Byl spoluautorem kdysi velmi oblíbeného televizního seriálu Lovy beze zbraní.
Mezi jeho přátele patřili mimo jiné fotograf Jaromír Tomeček či František Nepil.

Životní pouť
Bohumil Siegl se narodil 16. října 1928 do rodiny polesného z křivoklátské myslivny Pustá Seč.
K lásce k přírodě a myslivosti "přivedli" malého Bohumila jednak jeho tatínek a jednak, jak vzpomíná ve své knize Loveckými stezkami lesníka, myslivce a výtvarníka, také jeho přítel hajný Eduard Konopásek. Nedá mi to, abych z knihy necitovala, neboť hajný Konopásek, o kterém Bohumil Siegl tak krásně psal, byl mým pradědečkem. O hajném Konopáskovi píše takto: "Stali se z nás spiklenci s množstvím drobných tajemství, o kterých nesměl nikdo vědět. Prostě les, zvěř, vzduchovka, starý pan Eda a smečka psů vytvářeli na Pusté Seči prostředí, které dokonale naplňovalo můj mladý život štěstím a spokojeností." Bohumil svého prvního srnce ulovil v jedenácti letech a prvního jelena ve třinácti.
Po mamince zdědil malířský talent, kterému se rovněž věnoval od raného mládí.
V devíti letech nastoupil do primy reálného gymnázia v Berouně. V sekundě je začal učit výtvarnou výchovy akademický malíř Josef Suchý, který si všiml Bohumilova talentu a spolu pak chodili malovat městské plenéry v Berouně. Po ukončení reálného gymnázia nastoupil ke studiu Vysoké školy lesního inženýrství v Praze, kterou ukončil v roce 1951. V jeho dalším uměleckém vývoji mu tehdy pomáhal akademický malíř Václav Rabas, který bydlel v nedalekých Krušovicích u Rakovníka. Po jeho smrti v roce 1954 se začínajícího malíře ujal profesor akademie výtvarných umění Vladimír Silovský. Pracoval na Ministerstvu lesního a vodního hospodářství v Praze, kde působil na odboru státní správy vojenských lesů. Cestování mu přinášelo nejen inspiraci k umělecké tvorbě, ale i lovecké příležitosti.

Malíř a spisovatel
Jeho kresby a malby vycházely v časopisech, knihách a našly uplatnění i v pedagogické praxi.
Nejvíce se proslavil svými mapami zvěře, ryb a flóry nejen území České republiky, ale i různých chráněných oblastí sousedských zemí.
Během našeho rozhovoru, který jsem s ním před lety vedla, jen tak mezi řečí upozornil, že na světové myslivecké výstavě v Budapešti si jeho výtvarně zpracovaných map všimla německá delegace, která jej požádala o spolupráci na vytvoření propagačních a informačních map pro Bavorský národní park, který v té době vznikal.
Další mapy flóry a fauny vznikly například i pro parky KRNAP, TANAP, Strakonicko, Severomoravský kraj.
Bohumil Siegl se také účastnil mnoha společných i autorských výstav. V Rakovníku, Brně, Bruntále, Ostravě, Českých Budějovicích, Berouně, Nitře, Praze, Pardubicích, Lysé nad Labem a Kladně. Jeho dílo zamířilo také do zahraničí. Vystavoval ve Varšavě, Sofii, Budapešti a San Marinu.
Jak již bylo naznačeno, Bohumil Siegl byl také spisovatelem. Své knihy pochopitelně obohatil vlastními ilustracemi. O knize Loveckými stezkami lesníka, myslivce, výtvarníka jsem se již zmiňovala. Dále vyšly také knihy Po stopách lesníka, myslivce a výtvarníka, Rok v přírodě slovem a obrazem a Rok v lese povídkou a obrazem.
Autorka: Jana Elznicová