Po Krasu Podyjí. Dravci jsou zpět po 50 letech (Břeclavský deník)

Po půlstoletí hnízdí na jižní Moravě opět sokoli stěhovaví. První mláďata vyvedly páry usazené v Podyjí i v Moravském krasu.

Znojemsko, Blanensko, Rakousko
Znalcům ptáků a přátelům přírody se do skal v Podyjí vrátil téměř zapomenutý starý známý, zato holubi se musí bát věčného nepřítele. Sokol stěhovavý po několika letech pokusů úspěšně zahnízdil na skalisku nad řekou Dyjí v národním parku Podyjí.
Rychle létající elegantně zbarvené dravce ornitologové v Podyjí občas spatřili, dlouho ale marně čekali na to, až si nějaký pár v členité krajině vybere hnízdiště. "Až na jaře letošního roku ornitologové viděli nad kaňonem řeky námluvní rituály dospělého páru. Ti pak v západní části Podyjí zahnízdili na dominantní skále na rakouském břehu řeky Dyje v národním parku Thayatal," sdělila znojemská ornitoložka Vlasta Škorpíková.
O hnízdění se už sokolové v Podyjí pokoušeli, teprve letos ale úspěšně vyvedli mladé. "Na začátku června jsme s radostí pozorovali nad údolím Dyje mladé při prvních pokusech o let," dodala ornitoložka.
Pro úspěšné zahnízdění a vyvedení mláďat potřebují dravci klid. "V tomto případě nebyla nutná omezení, protože ptáci si našli pro své hnízdění skálu v první zóně rakouského parku, kam návštěvníci přístup nemají," doplnil mluvčí národního parku Podyjí David Grossmann.

ZAČÁTKY V KRASU
Už loni se první pár sokolů usadil v Moravském krasu a letos přibyl další. "Jeden z párů vyvedl čtyři mláďata, což je u sokolů maximální počet. Druhý hnízdící na Býčí skále odchoval jedno," vypočítal ornitolog René Bedan.
V tomto případě musela Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras část návštěvnických cest zavřít.
"Zejména na horní hraně Býčí skály jsme museli na dva měsíce přísně omezit pohyb turistů," řekl šéf ochranářů Leoš Štefka.
Vzácní dravci jsou totiž zejména v době hnízdění citliví na vyrušení. "Sokoli mají výborný zrak a snadno se vyplaší. Samice pak odletí a může se stát, že se vrátí až za delší dobu, nebo vůbec. Mláďata ve vejcích pak mohou prochladnout. Hnízdění začíná už v dubnu a ten letošní byl velmi chladný," vysvětlil už dřív zoolog správy chráněné krajinné oblasti Antonín Krása.
Podle ornitologů potřebují sokoli pro úspěšné odchování mláďat zhruba tři měsíce, případná omezení kolem jejich hnízdišť proto většinou nezasáhnou do hlavní letní turistické sezony. Na jižní Moravě naposled hnízdili před padesáti lety. "Na území dnešního národního parku Podyjí je poslední doložené hnízdění datované do roku 1967, kdy jeden pár osídlil zříceninu Nového Hrádku u Lukova.
Poté je tu nikdo až do devadesátých let neviděl," sdělil zoolog národního parku Podyjí Zdeněk Mačát. Z Moravského krasu sokoli zmizeli ještě o deset let dřív, poslední známé hnízdo ornitologové zaznamenali v roce 1957 na Býčí skále.
Sokolům se stalo téměř osudné masové používání přípravku k hubení hmyzu DDT. "Kvůli širokému používání chemických postřiků v zemědělství, odchytům pro sokolnické účely a lovu jejich stavy dramaticky klesly. Po odhalení vlivu DDT a zavedení přísnější ochrany se opět zvyšovaly," připomněla Škorpíková.
Jak dodala, součástí ochrany jsou i zpřísněná pravidla pro prokazování původu chovaných a prodávaných sokolů, což omezilo dřív časté vybírání hnízd.
Ochránci přírody se už v minulých letech pokoušeli v Moravském krasu i Podyjí sokoly do přírody vypouštět. Neměli však úspěch. Dravci se na svá někdejší hnízdiště vrátili až přirozeně. Podle ornitologů mohou přibývat další. "Jižní Morava je jedna z posledních lokalit, kam se vrací. Letos tu hnízdí čtyři páry, což zdaleka neodpovídá velikosti oblasti. Další hnízdící páry proto mohou přibývat," odhadla Škorpíková.

***

Sokol stěhovavý

. Délka těla do 50 cm, rozpětí křídel 85-115 cm.
. Samice jsou výrazně větší než samci.
. Velikost a zbarvení jsou proměnlivé podle poddruhů.
. Vyznačují se rychlým letem, až 300 km/h.
. Hlavní kořist jsou ptáci, nejčastěji holubi či špačci.
. Hnízdí převážně ve skalách, ale i ve věžích či zříceninách hradů.
. Samice snáší 3 a 4 vajíčka obvykle na přelomu dubna a března a sedí na nich třicet dní.
. Vylíhnutá mláďata opouští hnízdo po zhruba čtyřiceti dnech.