Sedm desetin střeleného zajíce na sto hektarů, o bažantech škoda mluvit (Horácké noviny)

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU
Sedm desetin zajíce střeleného na sto hektarů honiteb. Dva a půlkrát více střelených lišek než zajíců a jen pět bažantích kohoutů ulovených ve volných honitbách. To jsou jen některá ze špatných čísel, kterými se vykázal loňský hospodářský rok v honitbách na Náměšťsku. Otázkou je, zda naopak velmi vysoký počet lovené černé zvěře je tou zprávou dobrou.
Do oddací síně náměšťského zámku musel již tradičně zamířit každý obdivovatel trofejí spárkaté zvěře. Chovatelská přehlídka z asi dvaceti volných honiteb a dvou obor se tam letos konala podeváté.
Ve vstupu do síně čekalo na návštěvníka překvapení - buvolec stepní, antilopa skákavá, přímorožec jihoafrický, kudu velký, pakůň běloocasý a prase savanové! Ti všichni v podobě preparátů trofejí ulovené zvěře. Návštěvník mohl na chvíli zapochybovat, zda se neocitl na jiném zámku, třeba v Telči?! "Každý rok se snažíme k přehlídce nainstalovat něco zajímavého i pro laickou veřejnost, aby to nebyla, jak se říká, jenom výstava kostí. Ale aby se návštěvníci mohli seznámit s nějakou mysliveckou činností nebo jinými oblastmi myslivosti. Zapůjčili jsme si preparáty africké zvěře, takže to je určitě zajímavé i pro některé myslivce. Dnes se dá do Afriky celkem běžně dostat s loveckými kancelářemi, takže kdo má dostatek finančních prostředků, a koho tento způsob lovu baví, tak si tam lov může dopřát. Je to určitě něco jiného než česká myslivost se svými tradicemi," vysvětlil jeden z pořadatelů chovatelské přehlídky, vedoucí odbor životního prostředí a živnostenského Městského úřadu v Náměšti Ing. Tomáš Sedláček.

Honitby
Pod působnost náměšťské radnice v současné době patří 20 honiteb. Z toho jsou dvě obory a součástí jedné honitby je uznaná bažantnice. Celková výměra honebních pozemků je 18 077 hektarů.

Srnec obecný
V hospodářském roce 2013 bylo uloveno celkem 483 kusů srnčí zvěře. Z toho 483 kusů bylo 205 srnců, 162 srn a 116 ks srnčat.
"U srnčí zvěře jsme dlouhodobě na počtu kolem 500 kusů. Část z toho vždycky tvoří úhyn. Co se týče kvality trofejí, letos byl zaznamenán jediný bronzový srnec, loni to bylo lepší, byl tady jeden stříbrný a dva bronzoví. Myslím si ale dlouhodobě, že je to spíš o náhodě, že se takový medailový srnec objeví, než aby to bylo výsledkem nějakého extra kvalitního chovu zvěře. Myslivci mají velké rezervy zejména v průběrném odstřelu holé zvěře. Ta se zašetřuje z důvodu přírůstu a potom je to poznat na tom, že trofejová zvěř není tak kvalitní. Ale důvodů tohoto stavu je víc, třeba způsob zemědělského hospodaření, který obecně zvěři moc neprospívá," vysvětlil Ing. Sedláček.

Daněk skvrnitý
Těžiště chovu daňčí zvěře na Náměšťsku je obora Kralice s rozlohou 282 hektarů. V hospodářském roce 2013 bylo v celé oblasti uloveno 99 ks daňčí zvěře. Po rekordním lovu předchozího roku došlo k výraznému poklesu. "Bohužel, v letošním roce bylo trofejí trošku méně, protože se v oboře stala nepříjemná věc. Chovateli zvěře panu Višňákovi tam shořela chatka a s ní i nějaké trofeje. Navíc měl zdravotní problémy, takže trofejí bylo méně, jen dva medailoví daňci," konstatoval Ing. Sedláček. Lov ve volnosti je každoročně prakticky stejný, mezi 25 - 30 kusy.

Prase divoké
V hospodářském roce 2013 bylo uloveno o více než 45 procent zvěře méně než v předchozím roce. V roce 2012 se ulovilo 760 divočáků, loni 401. Nebýt však předchozího roku, jednalo by se o historicky nejvyšší lov černé zvěře na Náměšťsku. Není tedy na místě stesk některých uživatelů honiteb na nedostatek zvěře. Byly uloveni dva kňouři, 12 bachyní, 169 lončáků a 218 selat. "Loni byl extrémní rok na černou zvěř, letos její lov poklesl. Zvěře je sice o něco míň, ale snížený lov je určitě také způsobený tím, že byl semenný rok buků a dubů a prasata neměla tolik potřebu chodit na vnadiště. A nebyla žádná zima, nezamrzlo, žádná doba nouze nenastala, takže zvěř měla dostatek potravy. Nebyla sněhová pokrývka, takže byl i obtížnější lov. Myslím si, že v letošním roce asi lov půjde zase trošku nahoru, reprodukce černé zvěře bude asi letos vyšší. Myslivci se tomu věnují poctivě, protože se lokálně začínají objevovat problémy se škodami zejména na zemědělských plodinách," zdůraznil Ing. Sedláček.

Zajíc polní, bažant obecný a kachna divoká
Lov zajíce polního se v posledních letech udržuje na stejné úrovni. V roce 2013 se ulovilo 116 zajíců. Tento lov na asi 15 tisících hektarech honební plochy zůstává tristní. Platí ale, že v našich podmínkách jsou početní stavy zajíce mnohem více závislé na zemědělském hospodaření a průběhu počasí než na myslivecké péči. Pokud se však k tomu přidá nezájem myslivců, nemůžeme se divit nízkým výřadům na společných lovech.
Výše lovu bažantí zvěře je každoročně závislá především na množství zvěře ulovené v bažantnici (honitba Oslava Mysliveckého sdružení Náměšť nad Oslavou). Tam bylo uloveno 347 ks bažantí zvěře, ve volných honitbách jen pět divokých kohoutů, což je nejméně za posledních 20 let. I bažant potřebuje péči myslivců, pokud jej chtějí v honitbě a na výřadech mít.

Liška obecná
Lišky obecné bylo v roce 2013 uloveno 284 kusů, což je, po roce 2012 (302 ks), nejvyšší množství za posledních téměř 20 let. V každém případě je vidět, že se myslivci lovu lišky věnují. Paradoxem je, že se lišek uloví na Náměšťsku dva a půlkrát více než zajíců. To už je naprosto nenormální situace. "Samozřejmě, liška se živí převážně drobnými hlodavci, ale zejména v době, kdy má liščata, posbírá zajíce, bažanty, protože samozřejmě potřebuje svoje potomstvo nakrmit," řekl Sedláček.

Zvěř drží dietu
I v dnešní hektické době by si ale myslivci měli najít čas se věnovat dalším činnostem, které k myslivosti patří a předcházejí lovu, především péči o krajinu. V těchto činnostech mají velké rezervy. "Při čekané na prasata nebolí tolik záda, jako při sázení stromků do remízku pro drobnou zvěř," neodpustil si Sedláček kritickou poznámku na adresu kolegů myslivců.
Podle myslivců ale za trvale nízké stavy zvěře může především zemědělská velkovýroba. Myslivci hodně spoléhali na biopásy, o kterých se dlouhou dobu mluvilo v tom smyslu, že by měly být pro zemědělce povinné jako způsob rozčlenění velkých honů nebo svazů, kde by působily jako protierozní meze. Mluvilo se o sedmi procentech zemědělské půdy, která by se takto měla obhospodařovat. "Mělo to platit od letošního roku, ale máme informace, že to bude částečně na bázi dobrovolnosti a je otázka, jak se to projeví. Ale částečně by jimi mělo být podmíněno získání přímých plateb, které zemědělci dostávají za to, že obhospodařují půdu. Měl by to být jakýsi bonus za vytvoření těchto biopásů, které jsou pro zvěř určitě výborné. Na Náměšťsku je dělala před asi sedmi lety Agrochema Studenec. A najednou po dva roky zajíci vyskočili, měli pastvu, měli úkryt. To jak vypadá krajina a způsob zemědělského hospodaření spolu se škodnou se na stavu drobné zvěře podepisuje nejvíc," objasnil Sedláček.
Lov zajíce se už několik let na Náměšťsku pohybuje kolem 120 kusů. Kde jsou ty doby, kdy se za každou vesnicí při honu střelily dvě stovky zajíců. A myslivci třeba rozdávali hospodyňkám zadarmo zajíce, které už nikdo nechtěl. Dnes za něj dá zájemce na honu třeba i tři stovky.

Boj s větrnými mlýny?
"Je jasné, že zemědělci chtějí mít ze svého hospodaření výnos. Nemohou prodělávat, to jako myslivci naprosto respektujeme. Při velikosti strojů a jejich pojezdové rychlosti to má ale dnes zvěř hodně těžké," konstatoval Ing. Sedláček. Z hlediska zvěře se nepříznivě zjednodušila i skladba plodin pěstovaných na polích. Kukuřice, řepka, pšenice, mák a někde sem tam se objeví ječmen, to je víceméně všechno. "To je vlastně pro zvěř monodieta. A přijde srpen, všechno to z polí rázem zmizne. V momentě jsou pole zpodmítána a není tam vůbec nic," vypočítal Sedláček negativní faktory zvěř ovlivňující. Péče o drobnou zvěř by měla být dlouhodobá a systematická. "Bohužel, když vidím, kolik se té zvěře loví, tak mám pocit, že myslivci na péči o ni často rezignovali. Trošku si to nahrazují lovem zvěře černé, která tady dřív v takové míře nebyla. Dnes zkrátka vyžití může být tímto směrem, ale je to škoda. Dřív se lovily třeba i mraky koroptví, jejichž stavy jsou dneska také na velmi nízké úrovni. V naší honitbě děláme myslivecká políčka, vysázeli jsme za posledních sedm let několik tisíc sazenic stromků do remízků, dva kilometry alejí, keře, snažíme se něco dělat, ale je to zatím takový boj s větrnými mlýny," posteskl si Sedláček.