Zvěř je ovlivněná civilizací, žije ve stresu (Olomouckýdeník)

Olomoucký kraj
Extrémně teplá zima začíná přidělávat starosti myslivcům. Hrozí například přemnožení divokých prasat, která mohou v jarních měsících ničit polnosti. Zvěř navíc podstatně méně chodí ke krmelcům, protože má nadbytek přirozené potravy. Zároveň i na ni doléhá vliv civilizace a prožívá stres. Proč ji myslivci přikrmují medikovanou potravou? A co podnikají, aby dopady podnebí byly co nejmenší? Nejen na to se lidé ptali v on­line rozhovoru Jana Harta, člena Okresního mysliveckého spolku Šumperk.

* V médiích jsem zachytil, že se v letošním roce v České republice chystá odstřel tří set tisíc divokých prasat, která jsou výrazně přemnožená. Jaká je situace s divokými prasaty v Olomouckém kraji? Páchají výraznější škody?
Jsme povinni udržovat stavy zvěře na úrovních, které zaručují, že zvěř nezpůsobuje škody. U vysoké zvěře se to víceméně daří. Momentálně se nám nedaří snižovat stavy černé zvěře a zdá se, že problém bude i u zvěře daňčí.

* Zajímalo by mě, nakolik to, jak se chováme k přírodě a krajině, ovlivňuje populace volně žijících zvířat. Jsou například druhy, jejichž populace skutečně hodně řídnou?
Určitě jsou. Hodně mě trápí, jak se chováme k přírodě. Chováme se k ní macešsky, odhazujeme odpadky, ničíme úkryty zvěře, devastujeme vodní režim, ničíme remízky, mokřady, rákosí, to vše přírodu těžce poznamenalo. Činnost lidí je děsivá, není neobvyklé, když se se čtyřkolkami jezdí mimo cesty. Marně hledáme koroptev, potkat zajíce je událost, přírodě chybí dříve hojné druhy zpěvného ptactva. Přírodu ničíme a je to asi proces nevratný. Děsím se toho, až za to, co jsme jí provedli, na nás lidi vymyslí něco, co bude vadit i nám.

* Jaký máte názor na to, že by se měla obnovovat populace vlků v České republice? Taky by mě zajímalo, co je pravdy na tom, že se u nás opět začínají objevovat rysové? Osobně mě tato zvířata fascinují, bohužel jsem je nikdy nezahlédl ve volné přírodě.
Já osobně jsem pro, je ale otázka, zda vlk do dnešní krajiny patří, třeba i proto, že je přenašečem vztekliny. Krajina je dnes rozčleněna dálnicemi, silnicemi, lidskou zástavbou, je otázka, kam by se vlk dnes poděl, hory jsou plné lyžařů, turistů, lidí, vlk by třeba v Beskydech asi ani být nechtěl... Vlka živí nohy, potřebuje životní prostor, který už dnešní krajina nenabízí.

* Jaký je váš názor na zavedení Asociace myslivosti České republiky? Pomohlo to myslivcům k tomu, aby měli lepší možnosti při své práci?
Asociace, proč ne, je to pokus sdružit myslivce, kteří nechtějí být členy Českomoravské myslivecké jednoty, je ale otázka, zda takovéto organizační tříštění je věc, která slouží myslivosti.

* Co si myslíte o tom, že po zániku řady mysliveckých sdružení, která přišla o honitby, se někteří jejich členové nedokázali smířit s tím, že nemohou lovit, a stávají se z nich potenciální pytláci. Dá se tomu nějak zabránit?
Chytit pytláka je skoro náhoda, kolikrát se ví, kdo to je, kde bydlí, kam to dodává, ale pokud ho nechytíme za ruku, nemůžeme ho z pytláctví obvinit. Je to otázka morálních kvalit bývalých myslivců, kteří by se pytláctví dopouštět neměli.

* Jsou divočáci pro člověka nebezpeční? Jak bych se měl zachovat, pokud na nějakého narazím?
Divočák je nebezpečný, pokud je postřelený nebo pokud se člověk ocitne v jeho bezprostřední blízkosti nebo když má mladé a zdá se, že člověk mladé ohrožuje. Pokud se v takové situaci ocitnete, snažte se opatrně a v klidu z této situace vycouvat. Střet s divočákem nemusí dopadnout dobře, třeba bachyně útočí, když chrání mladé.

* Jaký je váš názor na medikované krmení spárkaté zvěře. Není to přílišné ovlivňování přirozeného života této zvěře? Naši předkové nic takového nedělali a zvěře bylo možná více než dnes a pravděpodobně těmito nemocemi trpěla i dříve.
Zvěř už nežije zdaleka stejně jako v minulosti, má starosti se stravou, žije ve stresu, je pod vlivem civilizace, takže medikované krmení je malým splácením dluhu ke zvěři. Medikované krmivo slouží k ozdravení organismu zvěře, která dnes trpí chorobami, jež zvěř dříve netrápily.

* Když někdo srazí autem například srnu, co má dělat? Může si zabité zvíře vzít?
Ohlásit událost místním myslivcům. Pokud si sraženou zvěř necháte, dopustíte se trestného činu pytláctví. Zvíře určitě nenakládat do vozu, ale počkat na příjezd mysliveckého orgánu. Většinou se nehoda oznámí policii, která myslivce přivolá.

* Jaká jsou pravidla pro odstřel psů myslivci v přírodě? Slyšel jsem, že myslivec může psa zastřelit, když v přírodě pobíhá na volno. Jsou pravidla opravdu tak striktní?
Podle zákona: pes musí být mimo vliv svého pána, více než dvě stě metrů od posledního obydleného místa a musí štvát nebo hledat zvěř. Odlov psa může nyní provést pouze myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář. Rozhodně nesmí být usmrcen pes policejní, pastevecký, služební...

* Jak je to s myslivectvím a mládeží? Láká dnešní mladé kluky tato činnost a mají o ni zájem, nebo našich myslivců ubývá?
Myslivců ubývá generačním způsobem, ale se zájmem mládeže to není až tak špatné, momentálně máme sedmnáct zájemců v okrese, řekl bych, že zájem mladých začíná vzrůstat.

* Nedávno jsem viděla reportáž o tom, že populace myslivců stárne, že by bylo potřeba "omladit". V tom případě se ptám, proč je takový problém se dostat do mysliveckého sdružení? Vlastní zkušenost.
Problém dostat se do mysliveckého sdružení by být neměl. Pracovitých myslivců je potřeba jako soli. Zájemce musí absolvovat zhruba tříměsíční myslivecký kurz, pak být rok adeptem ve sdružení pod dohledem zkušeného myslivce, který má adepta přiděleného, teprve potom může být připuštěn ke zkouškám. Pak se stane členem mysliveckého sdružení. Opravdovým myslivcem se ale stane až poté, kdy nabyde nejen teoretických, ale i praktických zkušeností.

* Máte raději zvěřinu se zelím, nebo se šípkovou?
Já raději se zelím, ale moje žena je vynikající kuchařka, takže i se šípkovou by to bylo dobré. Ale my si té zvěřiny zase tak moc neužijeme, přestože si to asi veřejnost myslí. Je řada sdružení, která jsou nucena zvěřinu prodávat, aby si vydělala na vysoké nájmy, které jsou nucena platit, takže se na členy tolik zvěřiny nedostane. Děkuji za zájem a za otázky, přeji hodně hezkých zážitků v přírodě, která si zaslouží naše šetrné a ohleduplné chování.