Kuny útočí na auta i domy, zákonná obrana není žádná (Valašský deník)

Houževnatá šelma z čeledi lasicovitých se přemnožila. Myslivci ji v zimním období nemohou střílet. Pasti jsou zakázány

Vsetín
„Kuna mi zlikvidovala osm slepic. Kolik bylo vajíček, to přesně nevím. Odhaduji to ale tak na dvacet. Kdybych ji nevyrušil, škoda by byla ještě větší,” postěžoval si Rostislav Urbánek ze Vsetína, který bydlí v rodinném domku na okraji města.

Vsetíňan není sám, komu kuna škodu způsobila. „Také my jsme už přišli o přibližně deset slepic. Vajíčka ani nepočítám. Bránit se nejde. Kuna si vždycky najde způsob, jak se do kurníku dostat,” posteskla si Zdeňka Dřevojánková ze Semetína.

Kuny se stávají na Vsetínsku velkým problémem. Podle myslivců jsou přemnožené. Ulovit kunu je v podstatě nemožné. Přirozeného nepřítele ve valašských lesích také nemá. „Situace je o to horší, že zvíře se stahuje i do měst. V podstatě nemá žádné zábrany. Nezastaví se před ničím,” vysvětlil předseda Okresního mysliveckého spolku Vsetín Michal Zubíček.

Podle šéfa valašských myslivců kuna loví především slepice a loupí vajíčka. „To je její přirozená vlastnost. Jde o predátora,” poznamenal.

Na vážnosti ale nabývá stahování přemnožených kun do měst. Tady způsobují zvířata i jinou škodu. Například na autech. „Kuna se pod auta a především do jejich motorových prostorů schovává před nepřízní počasí. A tady si libuje v překousávání různých kabelů a hadiček,” posteskl si myslivec. Hned přidává jednu smutnou vzpomínku. „Asi před třemi lety kuna rozkousala na autě našeho známého brzdové hadičky. Brzdy přestaly fungovat v nejnevhodnější okamžik. Došlo k nárazu do překážky. Řidič na následky vážných zranění o několik dní později zemřel,” připomněl Michal Zubíček tragické následky počínání kuny.

Kuna podle něj ale dokáže v podstatě zničit třeba rekreační stavbu. „Přes zimu, kdy v ní nikdo není, se zabydlí na půdě. Nejenom že tam zlikviduje, co se dá, ale svými výkaly může chatu či chalupu učinit neobyvatelnou. Prosáknou do stropu a zanechají po sobě neodstranitelné vizuální a páchnoucí stopy,” dodal myslivec. Na Valašsku žijí dva poddruhy: skalní a lesní. Doba hájení (období, kdy ji nesmí myslivci střílet, pozn. redakce) je od začátku listopadu do konce února. Své úlovky v podobě slepic neodnáší. Zakousne je, vysaje krev a nechá je na místě. Kunu lze podle zákona lovit pouze odstřelem. To je ale s ohledem na charakter pohybu zvířete a jeho velikost velmi složité. Ve městech pak ani tato možnost neexistuje. „Dříve bylo možné nastražit na kunu železa, klást otrávená vajíčka či jedy. Bylo to docela účinné. Takový postup dnes není možné uplatnit,” poznamenal Michal Zubíček.

Najít zaručený způsob, jak se kunám bránit, prakticky neexistuje. „Snad jen důsledně utěsnit všechna místa, kde se může kuna dostat do podkroví nebo do kurníku. Pokud jde o automobilisty, existují různé zápachové spreje. Jsou také různá zvuková odpuzovadla. Je i řada takzvaných babských rad. Třeba kladení lidských vlasů,” uvedl Jiří Šturala, vedoucí oddělení ochrany přírody městského úřadu ve Vsetíně. Také podle něj je přemnožení kun dlouhodobý problém. Vyřešit jej snad bude možné jen změnou legislativy. „Nic takového se ale zatím nepřipravuje. Alespoň já o tom nevím,” dodal.