Čekají na sníh. Ochránci přírody půjdou stopovat vlky na Břehyni (Českolipský deník)

Akce může přinést nové informace o smečce na Českolipsku nebo nový materiál pro další analýzy DNA

Doksy
Nové poznatky o vlčí smečce, pohybující se v národní přírodní rezervaci Břehyně – Pecopala u Doks na Českolipsku, chtějí získat pracovníci Správy CHKO Kokořínsko. V nejbližších dnech, pokud jim pomůže počasí, se chtějí vlky vydat stopovat.

            „Čekáme, až napadne sníh. Předpověď je dobrá,” říká Luboš Beran, zoolog Správy CHKO Kokořínsko. „Od stopování si slibujeme nové informace o smečce, včetně upřesnění počtu jejích členů. Od druhé poloviny října se fotopastem podařilo zachytit maximálně čtyři vlky, ale dostali jsme informaci o pozorování od myslivců z okolí Bezdězu, kteří viděli pět vlků.”

 

Z Břehyně k Bezdězu
Že smečka z Břehyně loví také v okolí Bezdězu, se ukázalo už v listopadu loňského roku, kdy vlky zachytila fotopast nainstalovaná členy mysliveckého sdružení Bezděz. „Vzhledem k tomu, že vlčí smečka potřebuje rozsáhlé teritorium, obvykle se udává min. 100 km čtverečních, tak je pravděpodobné, že se jedná o stejnou smečku. Pro tuto skutečnost hovořil i fakt, že byli zachyceni opět čtyři vlci a to v době, kdy nebyli zachyceni fotopastí v NPR Břehyně – Pecopala,” popsala už dříve Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny, pod níž Správa CHKO spadá.

            Se stopováním vlků je spojený i sběr biologického materiálu, který pak projde analýzou DNA. Ta již dříve ukázala, že vlci na Českolipsku vykazují příbuzenské vztahy s populacemi typickými pro západní Polsko a východní Německo. Tato nížinná forma vlka je geneticky rozdílná od horských populací.

 

***
Stopy vlka

Délka x šířka vlčí stopy: 8 – 14 x 8 – 10 cm, délka kroku: 70 – 110 cm, šířka kroku: 15 – 25 cm, počet otisků prstů: 4
Stopa vlka je tvarem podobná liščí, ale několikanásobně větší. Dlaňový (největší) mozol je posazen hodně vzadu, takže vzniká velké volné místo mezi všemi mozoly. Zadní stopy bývají štíhlé a kuželovitě zašpičatělé, přední stopy jsou širší. Stopy vlka lze snadno zaměnit s psími – ty jsou většinou kulatější a širší, někdy se slaběji otištěnými drápy. Jedním z možných rozlišovacích znaků mezi psy a vlky je stopní dráha vlků v klusu, která probíhá terénem přímo a tvoří pouze jednu linii. Naopak psi většinou různě kličkují a mají mezi stopami alespoň malý rozkrok (dvě linie stop). Pokud kluše více vlků pohromadě, našlapují často do stop prvního vlka, takže nelze poznat, kolik zvířat procházelo. Rozdělí se většinou jen před křovisky nebo jinými překážkami v cestě.