Rozhovor týdne s Patrikem Mlynářem (Zemědělec)

...náměstkem ministra zemědělství pro úsek lesního hospodářství

* V jaké výši odhadujete škody způsobené zvěří zemědělcům a jak vysoké jsou tyto škody v lesích?

Ministerstvo zemědělství má k dispozici pouze informaci o objemu škod způsobených zvěří v lesním hospodářství. Podle údajů od vlastníků lesů uváděných pro Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2013 jsou celkové škody na lesních porostech v ČR ve výši 29,25 milionu korun. O výši škody v zemědělství spekulovat nechci, protože žádný sběr dat o těchto škodách ministerstvo zemědělství neprovádí. Stanovení výše škod v zemědělství je velmi problematické kvůli tomu, že rozsah škody se v čase neustále mění. Rovněž dochází k velkému rozdílu výše škody, pokud tento výpočet provádí zemědělský hospodář i uživatel honitby, a to navzdory existenci metodiky pro stanovení výpočtu škod.

* Může stát pomoci řešit problematiku přemnožené spárkaté zvěře, zejména černé, která působí největší škody na zemědělských plodinách a pozemcích?

Nejdůležitějším z nástrojů, kterým může stát ovlivnit některou z činností, je usměrnění prostřednictvím právních předpisů. Myslivost je upravena zákonem č. 449/2001 Sb., a prováděcími vyhláškami. Současný zákon o myslivosti dává řadu možností, jak snížit početní stav zvěře v honitbách, a je otázkou ochoty držitelů a uživatelů honiteb, jak těchto možností využijí. I přes tuto skutečnost ministerstvo zemědělství za účelem snížení počtu zejména divokých prasat doposud udělalo celou řadu opatření. Jde například o rozšíření doby lovu divokého prasete novelou vyhlášky doby lovu nebo o vydání metodického pokynu orgánům státní správy myslivosti k sjednocení a zrychlení postupu při povolování výjimek ze zakázaných způsobů lovu. Tento pokyn doporučuje, aby se tyto výjimky urychleně vydávaly. Jde například o povolení lovu dospělých prasat na společných lovech nebo použití světla či zařízení pro lov zvěře v noci. Dalším opatřením je poskytování příspěvku ve výši osmi tisíc korun uživateli honitby na pořízení odchytového zařízení pro lov divokých prasat odchytem, což je jeden z velmi intenzivních a efektivních způsobů lovu, na každých 150 ha honitby. Také proběhla informační kampaň pro vlastníky honebních pozemků, držitele a uživatele honiteb, v rámci které bylo vysvětlováno všem, jaká opatření lze činit jako prevenci proti škodám. Protože i při současném znění zákona o myslivosti a výše uvedených motivačních přístupech cestou pozitivních kroků ze strany státní správy myslivosti v řadě oblastí nedochází k dosažení akceptovatelných škod zvěří, zařadilo ministerstvo zemědělství do plánu legislativních činností pro rok 2015 novelu zákona o myslivosti s cílem upravit zákon tak, aby snížení počtu kusů spárkaté zvěře bylo dosaženo. Je nutné podotknout, že srovnatelně vysoké odlovy spárkaté zvěře jsou v mnoha zemích střední Evropy, to znamená, že obdobný problém je v celé řadě států a to bez ohledu na nastavení právních předpisů.

* Co dalšího by měla přinést připravovaná novela tohoto zákona?

Hlavním cílem připravované novely zákona o myslivosti je snížení početních stavů spárkaté zvěře, potažmo snížení škod zvěří. Musí dojít především ke změně v tvorbě plánů lovu spárkaté zvěře tak, aby byly úměrně vysoko nastaveny, a následně musí být splnění těchto plánů lovu důsledně kontrolováno a případné nesplnění postihováno sankcí. Současně se předpokládá uvolnění některých stávajících omezení pro vlastní provádění lovu. Novela zákona by měla také přispět k lepší spolupráci mezi vlastníky honebních pozemků a uživateli honiteb tak, aby snadněji docházelo k dohodám, zejména v případě způsobených škod zvěří na honebních pozemcích (zemědělských a lesních kulturách). V tuto chvíli však nelze předjímat konečný výsledek, a tedy případný dopad na vzájemné vztahy.

* Kdy bude novela zákona o myslivosti připravena a kdy může začít platit?

Úkolem ministerstva zemědělství je předložit Úřadu vlády novelu zákona o myslivosti do konce letošního roku. V současnosti probíhají jednání o změnách v tomto zákoně cestou tzv. kulatých stolů. Širokou diskusí mezi zástupci držitelů honiteb, tedy vlastníků honebních pozemků, a uživatelů honiteb, myslivců, je snaha vyjednat takové změny v zákoně, které budou přijaty většinovou shodou, a tím by se mělo značně zjednodušit pozdější připomínkové jednání k paragrafovému znění návrhu novely. Podle rychlosti projednání návrhu novely v Parlamentu ČR lze předpokládat účinnost novely zákona v průběhu roku 2016.