Řidiči stále častěji bourají po střetu se zvěří. "Přibrzdit, nezmatkovat a vypnout dálková světla," radí odborníci (Rychnovský deník)

Rychnov n. Kn.
Období zvýšeného střetu se zvěří bývá hlavně v jarních a podzimních měsících.
V Královéhradeckém kraji řešili policisté letos už 506 případů, což je o 13 více než loni. Rychnovská dopravní policie zaznamenala do konce září 113 nehod, při kterých došlo ke střetu se zvířetem. Je to o 22 případů více než za stejné období v loňském roce.
Poslední dopravní nehoda se stala 20. září v 06:20. "Řidiči nákladního auta jedoucímu na silnici I /11 směrem na Týniště nad Orlicí v lesním úseku vyběhl náhle z pravé strany pod auto daněk. Pro velmi krátkou vzdálenost řidič nestihl zareagovat a zabránit tak střetu, po kterém zůstal daněk na místě mrtvý. Řidič naštěstí vyvázl bez zranění, škoda byla vyčíslena na 70 tisíc korun," uvedla mluvčí rychnovské policie Alena Kacálková.

KDY HROZÍ SRÁŽKY NEJČASTĚJI
Nejčastěji se vysoká zvěř pohybuje za svítání a za soumraku.
Oslněné zvíře je většinou zmatené a zůstane strnule stát. "My se srážkám se zvěří snažíme účinně bránit," říká předseda Okresního mysliveckého spolku v Rychnově nad Kněžnou Vladimír Šabata a dodává, že od Královéhradeckého kraje dostává organizace každý rok finanční příspěvek, který přerozděluje mysliveckým spolkům. "Chceme, aby nám spolky zmapovaly ta místa, kde ke střetům dochází nejčastěji. Tam pak instalujeme buď pachové ohradníky, nebo optická zradidla," doplňuje. Podle průzkumů jsou optická zradidla v podobě modrých pásek umístěných na patnících u silnice mnohem účinnější, reaguje na ně včas jak zvěř, tak motorista. Oproti tomu pachové ohradníky mají krátkou účinnost a musí se stále doplňovat účinná látka.

JAK REAGOVAT
V žádném případě by řidič neměl strhávat volant nebo kličkovat, shodují se odborníci. "Jakmile se zvěř objeví u silnice, je třeba vypnout dálková světla, přibrzdit a pomalu pokračovat. A být i nadále na pozoru. Divoká zvěř se často pohybuje ve stádech. Proto je dobré počítat s dalšími kusy v okolí silnice," doporučuje Alena Kacálková.
"Vždy záleží na zkušenosti řidiče a okolních podmínkách. V každém případě je potřeba v označených úsecích přizpůsobit rychlost jízdy, když už se stane, že vám zvěř skočí do cesty, nebrzdit, držet volant pevně a rovně. Ale i zkušený řidič, který je na to připraven, může zareagovat neočekávaně, mnohdy je to opravdu jen vteřina", říká provozovatel autoškoly Václav Jarkovský.

CO DĚLAT PO STŘETU SE ZVĚŘÍ
Bezprostředně po nehodě by měl řidič zapnout výstražná světla a místo nehody označit varovným trojúhelníkem.
"Když se něco takového stane, je třeba okamžitě volat policii, která má od nás seznam všech mysliveckých hospodářů v rámci celého okresu, a policisté okamžitě volají hospodáře příslušného spolku, aby zvěř odklidil," říká Vladimír Šabata.
Poraženou zvěř, pokud je usmrcená, odveze hospodář na kafilérii, pokud je pouze zraněná, musí ji na místě utratit. Usmrcené či zraněné zvíře by motorista určitě neměl ze silnice odklízet sám.
Mohlo by být nemocné, což laik nepozná, navíc může poraněné zvíře člověka ošklivě zranit. "Zvíře nikdy nenakládejte do auta. Mohlo by to být později posouzeno jako trestný čin pytláctví," dodává Alena Kacálková.

KDO ZAPLATÍ ŠKODU
V případě střetu se zvířetem, které má majitele, je povinen škodu uhradit majitel zvířete. Protože se ale v naprosté většině případů jedná o srážku s divokou zvěří, která majitele nemá, není náhradu škody po kom vymáhat. Pojišťovny tak doporučují havarijní pojištění nebo připojištění k povinnému ručení. Jinak řidiči nezbývá, nežli opravu vozidla uhradit z vlastních zdrojů.
Nejjednodušším řešením, jak srážce a následné škodě předejít, je tak na místech, kde