Rozhovor týdne s Milanem Malenou, ústředním ředitelem Státní veterinární správy (Zemědělec)

* Vláda minulý týden rozhodla o změně nahlašovací povinnosti dovozu živočišných výrobků ze 48 na 24 hodin, co to znamená pro SVS?
Hlášení s předstihem je požadováno proto, aby si příslušná krajská veterinární správa mohla naplánovat kontroly. Vzhledem k tomu, že veškerá hlášení chodí elektronicky a informace je tak krajské veterinární správě dostupná teoreticky ihned po odeslání, nepředstavuje zkrácení doby pro nahlášení ze 48 na 24 hodin pro SVS žádný zásadní problém.

* Domníváte se, že povinnost nahlašovat dovoz živočišných výrobků 48 hodin předem v předchozím období splnila svůj účel?
Samozřejmě, že čím dříve krajská veterinární správa informaci obdrží, tím lépe může kontroly naplánovat. Lhůta 48 hodin před příchodem zásilky na místo určení byla důležitá zejména u rychloobrátkového zboží, nezřídka se totiž stávalo, že inspektor naplánoval kontrolu zboží, které však v době kontroly již nebylo u příjemce, ale bylo uvedeno dále na trh. Státní veterinární správa i ministerstvo zemědělství si ale uvědomují, že v některých případech není možné některé informace o zásilkách mít 48 hodin předem. Zrovna tak není možné požadovat takto dlouhou lhůtu pro některé potraviny, jako jsou například čerstvé ryby, které 48 před příjezdem k příjemci ještě plavou v moři. Lze tedy říci, že delší lhůta pro nahlášení je lepší pro dozorový orgán, ale zcela nevhodná pro některé druhy potravin. Byl tedy přijat kompromis a hlášení by měla po novelizaci příslušných předpisů lépe vyhovovat všem.

* Kolik kontrol bylo v předchozím režimu provedeno a s jakými výsledky?
Podle legislativy, která platí od října loňského roku, bylo v místech určení provedeno zhruba 4500 kontrol živočišných produktů. To odpovídá asi deseti procentům nahlášeného množství potravin. Ve třinácti procentech kontrol byly zjištěny závady. Ty byly vesměs administrativního charakteru, nicméně asi 150 tun potravin nebylo propuštěno na trh v České republice. Mezi nepropuštěnými zásilkami byly například produkty rybolovu, drůbeží maso, vepřové maso a jiné.

* Od počátku roku mají inspektoři SVS pravomoci kontrolovat také stravovací provoz, kolik jich dosud zkontrolovali a s jakými výsledky?
Ze strany SVS bylo od počátku tohoto roku za účelem kontroly navštíveno na pět tisíc zařízení stravovacích služeb, ve 3500 případech byla SVS kompetentní podle zákona o potravinách provést kontrolu. V patnácti procentech kontrol byly zjištěny závady. Závady se týkají zejména hygieny provozu, sledovatelnosti potravin a označování potravin.

* Jak náročná byla pro SVS změna kontrolních pravomocí z hlediska organizačního a personálního, kolik inspektorů dnes kontroly provádí?
V závěru loňského roku byl v souvislosti s rozšířením kompetencí SVS navýšen počet jejích zaměstnanců o 14, tedy na každou krajskou veterinární správu i městskou veterinární správu v Praze o jednoho člověka. Počet zaměstnanců Ústřední veterinární správy zůstal navzdory růstu agendy nezměněn. Letos v únoru tak pracovalo v rámci Státní veterinární správy celkem 264 veterinářů zajišťujících dozor v oblasti veterinární hygieny mimo jatečné provozy. Tito zaměstnanci však v terénu kontrolují nejen zařízení stravovacích služeb, ale také výrobce, obchodníky, farmářské trhy atd.

* Kolik jste od začátku roku provedli kontrol zvěřiny v zařízeních stravovacích služeb a s jakými výsledky?
Zvěřina byla v zařízeních stravovacích služeb kontrolována tisíckrát při zhruba 150 kontrolách, tedy ve 150 zařízeních stravovacích služeb. Nevyhovující stav byl u komodity zvěřina zjištěn asi čtyřicetkrát. V převážné většině nevyhovujících případů nebyl provozovatel schopen doložit její původ. Zde SVS využívá svých informací z jiných typů kontrol zaměřených na zvěřinu, zejména kontroly ve zvěřinových závodech a kontroly uživatelů honiteb. V případě podezření na pytláctví spolupracují krajské veterinární správy s Policií ČR.