Radek Nesrsta: Norování? Neefektivní drastická tradice (ekolist.cz)

V reakci na článek Norování: Zbytečně drastický způsob lovu, nebo myslivecká tradice a efektivní regulace lišek?, uveřejněný 29. 7. 2015, bych rád uvedl na pravou míru některé z nepřesných, nebo zavádějících informací. Autor článku mě ve fázi přípravy textu oslovil s několika doplňujícími otázkami, díky tomu jsem si také mohl přečíst článek před jeho zveřejněním a poprosit pana Dohnala o opravu nepravdivých či zkreslených tvrzení, této možnosti však nevyužil. Velkým překvapením není, že se v diskuzi ve skupině myslivost pod sdíleným příspěvkem objevilo: "to psal kamarád". Zcela respektuji právo protistrany vyjádřit svůj názor a prezentovat argumenty, od "novináře", který se tváří nestranně, ale požaduji, aby jím prezentovaná tvrzení byl schopen podložit a dal stejný prostor oběma stranám. Rozvedu tedy svoje připomínky, které zůstaly bez odezvy.

Drobností je, že v reakci na petici ZA ZÁKAZ NOROVÁNÍ, vznikla ne jedna, ale hned několik protipetic s různou úrovní. Daleko závažnější jsou však další pasáže. Celý jeden odstavec je věnován tomu, že "ochránci zvířat" - podporovatelé petice, nabádají k zabíjení myslivců a vulgárně na ně útočí (Mezi ochránci zvířat se strhl "hon na myslivce", jejich příspěvky pod internetovými diskuzemi zavánějí "konečným řešeními myslivecké otázky" a nešetří vulgaritou.). Prosil jsem, aby když už o takové věci považuje autor za nutné psát, vzal v potaz stejné chování ze strany myslivců. Předkládá se nám tak, že "ochránci" situaci vyhrotili a veškeré "slušné" myslivce, kteří by pro zákaz jinak byli všemi deseti od podpory odradili svými agresivními a vulgárními útoky.

Bez komentáře nechávám, že autentické záběry z lovů v České republice nemají jako svědectví váhu. Pro skutečnou představu, jak probíhá norování, si máme pustit dětský film Pod trnkovým keřem.

Prosil jsem o zdroj přehnaného tvrzení o predačním tlaku lišky na drobnou zvěř a analýzu jídelníčku lišky v ČR, nebo srovnatelném areálu, případně, z čeho vychází autorovo tvrzení o tom, že liška ve velkém decimuje nepočetnou drobnou zvěř. Zcela účelové je srovnávání počtů zvířat ulovených v 19. století a dnes. Za více než sto let, které tato období dělí, došlo k propastné proměně krajiny, mechanizaci i změně rozsahu a způsobu zemědělství, skladbě a početnosti zvěře všeobecně. Autor vykresluje obrovský "nárůst lišek" i tím, že přidává k uloveným počtům 10-15 tisíc zvířat údajně zabitých silniční dopravou. Toto číslo se však nedá nijak doložit. Odkud autor všechna údajná fakta vzal, zůstává záhadou.

Podpisem petice rozhodně nesouhlasíte s tím, aby byla liška "hubena jako škodná". V článku se dále objevuje zcela nepřípustné tvrzení o tom, že: "(liška jako) škodná zásadně decimuje populace řady živočichů."

Běžně využívanou možnost přilákat lišku na malou vzdálenost za pomoci vábniček napodobujících zvuk obvyklé kořisti (myš, zraněný zajíc), v popisu toho, jak velmi náročný prý odlov tohoto živočicha je, na rozdíl od uvedených více problematických způsobů chybí.

V textu je dále marginalizována možnost lovu dospělých lišek i v období vyvádění mláďat větou: "Myslivci zpravidla neloví v jarním období, neboť by mohlo dojít k usmrcení rodičovské lišky a liščata by v noře pomřela hlady." Řada myslivců přitom loví celoročně a zákon jim to umožňuje. Autoři petice také nevyzývají, aby se "více střílelo", ale aby se zvolil jiný - méně drastický - způsob lovu, především odstřel v době kaňkování - páření, které probíhá na sklonku zimy před tím, než liška vůbec vyvede mladé - tedy než dojde k nárůstu populace.

Zcela bez komentáře jsou nechána zavádějící tvrzení o "přirozeném nepřátelství lišky a psa", kterého se však dosahuje loveckým výcvikem za pomoci živých lišek či jiných zvířat v kleci přikryté liščí kožešinou. U bezkontaktního norování je zmíněna přepážka oddělující lišku a psa. Co se děje při kontaktním, nám autor už nevysvětlí, zato celý závěr článku věnuje subjektivním názorům myslivců na to, jak zkoušky z pouhého bezkontaktního norování ohrožují při skutečném lovu psy, to má pak být na vině jejich zbytečnému utrpení.

Argumenty pro zachování norování jistě existují. Problematika není jednoduchá a zasahuje a přímo se dotýká různých odvětví (myslivost, zemědělství atd.). Je však důležité položit si otázku, zda do moderní myslivosti tato tradice patří a za jakou cenu.