Králíci ze hřbitova se fretek bojí. Do sítí skáčou téměř sami (Boleslavský deník)

Mladá Boleslav
Mírná zima potěšila nejen domácnosti, protože jim snížila ekonomické náklady na bydlení, ale také divoké králíky. Absence velkých mrazů totiž způsobila, že se v Mladé Boleslavi přemnožili. Drobné kolonie hnědých skokanů můžete potkat téměř všude - v městském parku, na sídlištích, ale také na Novém hřbitově.
A to byla také zřejmě poslední kapka pro zdejší radnici, která se situaci rozhodla řešit radikálně avšak ekologicky. Vyslala proti nim ochočené fretky, které si s jejich počtem hravě poradí.
"Na hřbitově jsou následky působení divokých králíků asi nejvíce viditelné. Nejenže tady nemají přirozeného nepřítele, ale mají zde i dostatek pastvy a navíc klid. Často je tak můžeme vidět, jak skáčou po hrobech, rozhrabávají je, okusují na nich květiny. Je potřeba zachovat důstojnost tohoto pietního místa," zdůvodnil náměstek primátora Michal Kopal, do jehož gesce patří životní prostředí, proč město přistoupilo k metodě fretkování. Je to velmi jednoduchý a podle odborníků efektivní způsob odchytu. Fretka zaleze do nory, kterou divoký králík vyhrabal, čímž ho některou další přinutí, aby vylezl na trávník. Tamuž ale čeká lovec se sítí a králík už nemůže uniknout zpět. Čtvrt hodiny stačilo k tomu, aby v síti skončilo sedm králíků.
"V rámci okresu je pak odvážímedo honiteb a část z nich poslouží jako potrava pro dravce," vysvětlil Michal Kopal. Poukázal na to, že po Novém hřbitově se divokým králíkům vede také na Severním sídlišti. Tamje ale situace o trochu jiná.
Obyvatelé je přikrmují a daří se jim.
Už samotné rozmnožení divokých králíků je raritou.
Není to totiž příliš běžné.
Na druhou stranu jsou divocí králíci společenskými tvory oproti divokým zajícům, kteří žijí spíše samotářským životem.
Na fretkování na Novém hřbitově dohlížel Josef Novák, vedoucí oddělení ochrany přírody, myslivosti a rybářství mladoboleslavského magistrátu. "Fretka je přetvořený druh tchoře, který byl již v minulosti vycvičen k lovu. Tento způsob byl možná trochu zapomenutý, protože divocí králíci se v přírodě příliš často nevyskytují," řekl Josef Novák.
Dalším důvodem, proč magistrát chce eliminovat počet rozmnožených divokých králíků, jsou časté stížnosti občanů. Zejména od majitelů hrobů, kteří pomníky udržují, a králíci jim jejich snahu maří. Kromě nich si stěžují i maminky malých dětí. Obávají se totiž, že by se od nich mohli potomci nakazit nemocí.
O králících je známé, že občas trpí virovou myxomatózou. Onemocnění přenáší zejména bodavý hmyz, tedy komáři. Pokud je králík nakažený, má oteklá víčka a hnisají mu oči. Jak ale Josef Novák uklidnil, onemocnění není na lidi přenosné.
Jak dlouho bude snižování počtu trvat? "Doba je hodně uspěchaná a lidé očekávají, že změna se stane ihned, téměř okamžitě. Vše je ale otázkou času a počtu opakování fretkování," dodal vedoucí oddělení ochrany přírody s tím, že lidé musí být trpěliví.