Přemnožená divoká prasata si nedají pokoj (Plzeňský deník)

Lidem chodí na zahrady, jsou i v parcích. Ohrozit mohou hlavně pejskaře

Plzeň
Více než 36 tisíc korun posílají radní města na posekání orobince v oblasti Lučního potoka na Valše. Není to poprvé, kdy se tu porost zlikvidoval. Důvod? Divoká prasata, která si v něm libují a už několik let znepříjemňují život místním lidem. Ti tvrdí, že jsou stále ´drzejší´ .
"Na pět metrů ode mě byla bachyně se selaty," říká Jana Barade, která má na Valše pozemek zasahující k lesu. Divočáci na něm nejsou nic neobvyklého. "Napočítala jsem jich i 13," dodává žena. Teď se domluvila s litickým kamenolomem a nechá si zpevnit plot.
Podle náměstka primátora pro životní prostředí Petra Náhlíka se posekala plocha o rozloze asi asi 1,6 hektaru, kde se střídá porost vrby, osiky a luční porosty s orobincem, tedy mohutnou trávou rostoucí na zamokřených místech s výškou půl metru až tři metry. "Zásahem se potlačí migrace skupin divokých prasat tímto územím," uvedl Náhlík.
Možná se tím aktuálně trochu pomůže Valše, jenže prasata se, zřejmě jen na čas, přesunou jinam. Kromě Valchy se už objevila například v Borském parku, viděna byla v Radobyčicích u řeky, v Liticích, v Českém údolí, na Nové Hospodě mezi Vejprnicemi a Skvrňany nebo na Výsluní za Tyršovým mostem.
"Jsou přemnožená. Zemědělci sázejí ohromné lány řepky nebo kukuřice. Dřív to bylo jen na krmení, dnes se tyto produkty používají do biopaliv, proto jich není nikdy dost. A prasata se v nich schovají, jsou tam celé léto," vysvětluje myslivec Jiří Brož a dodává, že bachyně může mít každý rok mezi šesti až dvanácti selaty.
Tvrdí, že divoká prasata sama na lidi nezaútočí, pozor by si ale měli dát zejména pejskaři. "Bachyně se selaty půjde spíše po psu než po člověku. Takže v případě, že pejskař potká divoká prasata, měl by hned vzít psa na vodítko a jít pryč," dodává Jiří Brož.
Jakse prasat zbavit? V Plzni se už pořádaly na divočáky naháňky. "Na nehonebních pozemcích v zástavbě je jejich odstřel vyloučený," upozorňuje Brož s tím, že k tomu je třeba speciální povolení.
Oplocení pozemků je v podstatě nereálné, příliš účinné nejsou ani pachové ohradníky. Lidé, kterým chodí prasata až na zahradu, by alespoň neměli budovat komposty u plotů, protože potrava z nich zvířata nejvíc láká.
"Mně myslivci řekli, že je můžu zahnat křikem, že utečou," dodala Jana Barade s tím, že řešení dlouholetého problému to ale není.