Slavnou oboru Hukvaldy proslavili černí myslivci (5plus2)

Hukvaldská obora oslavila 450 let od založení. Žije v ní mufloní a daňčí zvěř, stala se oblíbeným cílem výletníků i díky hradu na kopci, který ji stráží.

HUKVALDY
Hradní kopec i sousední Kazničov tvoří pomyslné dominanty obory, která patří k nejstarším v zemi.
První zmínky o oboře sahají do roku 1567, kdy hukvaldské panství spravoval olomoucký biskup Vilém Prusinovský. "Ten dostal od císaře Maxmiliána II. darem daňčí a jelení zvěř a dal pro ni v okolí hradu Hukvaldy ohradit kus lesa. V letech 1730 až 1736 nechali správci hukvaldského panství postavit kamennou oborní zeď, aby dali v hladových letech lidem práci. Osázeli hradní vrch, který byl ve středověku z obranných důvodů odlesněn," popsal dějiny obory mluvčí ostravsko-opavského biskupství Pavel Siuda.
Oboru kromě sochy lišky Bystroušky a odkazu skladatele Leoše Janáčka, který se na Hukvaldech narodil a později tam měl i svůj dům, proslavil také román Černí myslivci spisovatelky Růženy Svobodové. Román byl zfilmován v roce 1921. O jeho adaptaci se pokusil také režisér Martin Frič. Film však v roce 1945 nedokončil. Černí myslivci, dvanáct mládenců, na lovu doprovázeli olomouckého arcibiskupa Bedřicha Egona Fürstenberga, lantkraběte z Fürstenbergu (1853-1892). Ten se nejvíce zapsal do historie Hukvald. V roce 1855 přestavěl bývalé kanceláře a byt hejtmana naproti kostela na zámeček. V roce 1858 dal vybudovat v hukvaldské oboře hřebčín, kde byli chováni koně andaluského plemene - stejné jako v Kladrubech - a právě ty sedlali Fürstenbergovi černí myslivci, když ho doprovázeli.
Příběh černých myslivců skončil roku 1892, kdy na zámečku v Hukvaldech zemřel arcibiskup Bedřich Fürstenberg. Jeho nástupce, arcibiskup Theodor Kohn, již nebyl přítelem lovu a družinu černých myslivců rozpustil.
"V říjnu roku 2014 obora přešla prostřednictvím majetkového narovnání mezi státem a církvemi do vlastnictví Biskupství ostravsko-opavského. Provoz zajišťují zaměstnanci Biskupských lesů," popsal Siuda.