Zabitá vlčice na Kokořínsku byla "cizí", ukazují rozbory DNA (tyden.cz)

Vlčice, jejíž tělo po násilné smrti našel před měsícem houbař v lese v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj, patrně nepatřila k tamní smečce, kterou ochránci přírody dlouhodobě sledují. Ukázaly to dosavadní rozbory DNA.
Policie stále pátrá po osobě, která na Kokořínsku zabila mimořádně vzácnou a přísně chráněnou vlčí samici. Experti z České zemědělské univerzity a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy už ale vědí, že vlčice nejspíš nepatřila ke smečce pěti zvířat, která se v této oblasti dlouhodobě pohybuje. Zjistili to porovnáním vzorků DNA z mrtvého těla a z trusu jiných vlků.
"Bude ale potřeba zpracovat další vzorky získané před úhynem vlčice, aby bylo možné příslušnost ke smečce potvrdit nebo vyloučit se statistickou jistotou," sdělila Správa Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko - Máchův kraj. Fotopasti umístěné v křivoklátských lesích navíc jen v říjnu zachytily tamní vlky více než 200krát.
"Na většině snímků jsou sice jen jednotlivá zvířata, nicméně na několika videozáznamech je vlků zachyceno dokonce až pět. Z počtu zvířat zachycených fotopastí by se tak dalo usuzovat, že ve smečce v letošním roce nedošlo k žádným změnám. Zda je to pravda, či zda nám některé důležité aspekty ze života smečky unikají, zatím není úplně jisté. Jednou z nejasností je i snímek mladého vlka z konce září, který by mohl odpovídat letošnímu mláděti," uvedla správa chráněné oblasti.

Další vlk na Broumovsku
Další vlk se nejspíš objevil i v jiné části republiky - v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. "V posledních týdnech přibývají pozorování zvířete, které nápadně připomíná dospělého vlka," řekla mluvčí státní Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová. Profesionální ochránci přírody se teď pokusí prověřit, zda jde skutečně o vlka.
"Pozorování máme hlášeno z několika míst, naše fotopasti, které máme v terénu, však doposud žádné zvíře podobné vlku nezachytily. Podařilo se však získat snímek, na kterém je vyfocena v mlze psovitá šelma, podle oslovených expertů by to vlk být mohl. Jakmile napadne sníh, pokusíme se nalézt stopy nebo zbytky trusu a chlupů pro genetickou analýzu. Ta by pak jednoznačně prokázala, zda o vlka jde, či nikoli," vysvětlila Hana Heinzelová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Broumovsko.
Profesionálům pomůže i ekologické Hnutí Duha, a to v rámci projektu "Monitoring evropsky významných druhů šelem ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000", který podporuje grant z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. "Na Broumovsku nám s monitoringem pomáhá deset fotopastí a několik místních spolupracovníků. Určitě uvítáme určitě i další hlášení zajímavých pozorování od veřejnosti," uvedl Miroslav Kutal, koordinátor monitoringu velkých šelem z olomoucké pobočky organizace.

Mýtus Červené karkulky
Výskyt vlků na Broumovsku byl prokázán již na jaře roku 2013, kdy se podařilo nalézt jejich stopy a trus. Od té doby však žádné další znaky ochranáři nenašli.
Do této oblasti se zřejmě vlci šíří z německo-polského pomezí, z oblasti Lužice. Odhaduje se, že tam žije v několika smečkách více než sto zvířat. Z tamější populace vlci již před dvěma lety doputovali do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj, kde vloni dokonce vyvedli mláďata. Bylo to první doložené rozmnožování vlků po více než 100 letech.
"Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnožená divoká prasata, jeleny a srnce, kteří nadměrným okusem ničí v lesích mladé stromky. Za případné škody, které by vlci způsobili na domácím zvířectvu, mají hospodáři podle zákona nárok na finanční kompenzaci," konstatoval František Pelc, ředitel státní Agentury ochrany přírody a krajiny.
Vlci byli v České republice vystříleni koncem 19. století. V posledních letech se začínají stejně jako do dalších států postupně vracet. Česká republika má dva základní zdroje pro obnovu výskytu: slovenskou a německo-polskou populaci. Do chráněné krajinné oblasti Beskydy přicházejí vlci ze Slovenska, ale v posledních několika letech spíš výjimečně, zejména kvůli pytlákům a migračním bariérám, třeba širokým silnicím. Do severovýchodních Čech by mohli vlci přicházet právě z oblasti Lužice.
"Vztah člověka a vlka je opředen mnohými pověstmi a ta o Červené karkulce je opravdu jen pohádka. Za posledních zhruba dvě stě let vůbec nebylo věrohodně v Evropě zaznamenáno zabití člověka vlkem. Vlci jsou totiž velmi plaší," dodal Pelc.