Myslivci nemají co lovit, zajíců a bažantů je málo (Slovácký deník)

Policisté chystají kontroly při honech, zajímat je budou zbraně i alkohol

Slovácko
Na letošní hony se na Slovácku těšilo na jedenáct stovek členů Českomoravské myslivecké jednoty. Zdaleka ne všichni ale budou při podzimních "loveckých žních" spokojení. Zajíců a bažantů je totiž žalostně málo.
"Přibližně ve třiceti procentech počtu honiteb se zajíci nebudou lovit vůbec, v další třetině pouze symbolicky. Podmínkou jejich lovu je totiž dodržení stavu zaječí zvěře po provedeném odlovu, a to mezi minimálními a normovanými stavy," vysvětlil Stanislav Křenek, referent státní správy myslivosti a rybářství Městského úřadu Uherské Hradiště. Ze statistiky vyplývá, že zajíců a bažantů, kteří byli dříve na Slovácku hojně rozšíření, výrazně ubylo. "Zatímco v roce 1999 bylo na výřadech v okrese 4535 bažantích kohoutů, loni jich nimrodi na společných honech ulovili jen 2741. V roce 2011 se v okrese ulovilo 3357 ušáků, loni už pouze 1982," odhalil realitu předseda okresního mysliveckého spolku Karel Blahušek.
"Hony na drobnou zvěř už nejsou to, co kdysi bývaly. Na jediném letošním honu máme v plánu ulovit deset zajíců a pět bažantů," posteskla si hospodářka Mysliveckého sdružení Kněžpole Marie Gejdošová.
Myslivosti se aktivně věnuje už šestatřicet let a podle ní je současný stav způsoben tím, že zvěř nemá kvůli turistům, motorkářům, cyklistům a toulavým psům klid.
"Zajíci v naší honitbě spíše skomírají. Jsou sice vidět, ale že bychom o ně zakopávali, to ne. Letos máme při dvou honech v plánu ulovit jen devět zajíců, abychom si ověřili, jaký je jejich zdravotní stav," uvedl Miroslav Mazůrek, hospodář Mysliveckého sdružení Háj Velehrad­ Modrá. Po prvním letošním honu skončili na výřadu čtyři zajíci, osmnáct bažantů a jedna liška. "Divočáka jsme neskolili žádného. Ti jsou v těchto teplých listopadových dnech v lesních porostech, kde mají dostatek žaludů a bukvic. Do naší převážně polní honitby se jim zatím nechce," vysvětlil. Příčin, proč drobné zvěře v honitbách ubývá, je mnoho. "Mezi hlavní důvody ale patří současný způsob obhospodařování honebních pozemků zemědělskými subjekty, které pěstují velkoplošným způsobem pouze několik plodin, jež jsou pro ně z hlediska ekonomiky výhodné," řekl Stanislav Křenek. Drobná zvěř má podle něj minimální šanci na velkoplošných půdních blocích žít, protože se na nich používá zemědělská technika s velkoplošným záběrem a vysokou pojezdovou rychlostí. Negativní vliv má také množství hnojiv, chemických látek a postřiků na totální likvidaci plevelů a škůdců.
Při honech, které potrvají až do konce prosince, půjde o život drobné zvěři a škodné. Aby nešlo také o život střelců a honců, měli by si myslivci počínat na honu ukázněně, nepohybovat se terénem nazdařbůh, nestřílet bezhlavě nebo požívat před lovem a při něm alkohol. "I letos se při honech zaměřujeme na kontrolu platnosti zbrojních průkazů a zbraní myslivců, ale také na to, zda před honem nebo v jeho průběhu nejsou pod vlivem alkoholu," vzkázala nimrodům mluvčí uherskohradišťské policie Milena Šabatová.