Myslivci: Drobné zvěři škodí české zemědělství (Brněnský deník)

Jižní Morava
Z lesů a polí se na podzim ozývají výstřely častěji než v jiná roční období. Lovecká sezona je v plném proudu. Jenže myslivci z takřka dvou set jihomoravských sdružení, společenstev a soukromých honiteb nosí domů stále méně zvěřiny.
Kvůli úbytku zvěře například ve Starovicích na Břeclavsku pořádají letos jen jeden hon. "Někdo tvrdí, že zvěře ubývá kvůli suchu. Loni ale taková horka bez vláhy nebyla a situace byla stejná," porovnal starovický myslivec Jaroslav Tesař.
Myslivci mizení zajíců a bažantů z polí přičítají hlavně velkoplošnému zemědělství. Desítky a stovky hektarů řepky či kukuřice a používání velkého množství chemie při pěstování plodin trápí sdružení v celém kraji. "Zajícům a další drobné zvěři chybí pestrá potrava," upozornil myslivec ze znojemského okresního spolku Jaroslav Šumpich.
Dodal, že na podzim pole vypadají jako měsíční krajina. "Už na nich nelze vidět sazenice, které se pak zaorávaly. Hnojí se chemicky," podotkl myslivec z brněnských Tuřan Zdeněk Živěla s tím, že spoustu zvířat usmrtí také zemědělské stroje.

Hrozba na silnicích
Proděkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Jan Dvořák vidí příčinu problémů v souhře několika faktorů. "Podílí se na nich počet sražených zvířat na silnicích nebo špatné hospodaření myslivců. Stává se, že kvůli mylnému sčítání uloví víc kusů zvěře, než je vhodné," vysvětlil.
Současné zemědělství vyhovuje pouze divokým prasatům. "Tři čtvrtě roku se schovávají v obrovských lánech kukuřice a řepky a nemají důvod z nich odejít. Jejich lov je pak těžký," objasnil Živěla. Pokud divočáci pole opustí, zamíří často do míst, kam myslivci nemohou. "Není výjimka, že jsou v zahrádkách. Magistrát sice povoluje jejich odstřel, jenže myslivci mají strach, aby někomu neublížili," popsal komplikace Dvořák.
Zatímco počet černé zvěře stoupá, ubývá lovců. Naplnit kurz pro nováčky aspoň deseti lidmi je ve Vyškově podle myslivce Radoslava Kotíka čím dál těžší. "Mladí nemají o přírodu zájem. Navíc získat zbrojní průkaz i absolvovat myslivecký kurz je velmi náročné. V osmdesátých letech nás bylo kolem šedesáti, teď je to sotva deset lidí," zavzpomínal Kotík. Připustil přitom, že sdružení navíc nechtějí přijímat nové členy, protože je málo zvěře.
Například na Blanensku působí zhruba dvanáct set myslivců. "Lidé mají o myslivost pořád zájem, ale členů sdružení pomalu ubývá," sdělil jednatel okresního mysliveckého spolku v Blansku Jaroslav Zelený. Na Břeclavsku i v Brně si však na odliv mladých nestěžují. "Díky studentům z Mendelovy univerzity má o členství v našich spolcích zájem spousta mladých myslivců i z jiných krajů," řekl Živěla.

Draží i firmy
Honitby majitelé sdružením pronajímají každých deset let. Získá je ten, kdo v dražbě nabídne nejvíc. Drahé honitby si podle Živěly často pronajímají firmy kvůli reprezentaci.