Obce plánují proměnu krajiny. Vlastní půdou (Olomoucký deník)

Vesnice nechtějí mít z Hané pouhou planinu. Svá pole, která pronajímají družstvům a hospodářům, chtějí upravit, aby lépe držela vodu

Olomoucký kraj
Žádné nekonečné lány, ale remízky a alejemi rozčleněná krajina, která bude schopna lépe zadržovat vodu a čelit vlivům eroze. Takové jsou představy řady obcí na Olomoucku, které vlastní desítky hektarů orné půdy. Pronajímají ji sedlákům a s nimi se domlouvají nejen na pachtovném, ale i na řadě ochranných opatření. Pokud se těmto vlastníkům půdy podaří uskutečnit nejbližší plány, mohly by zemědělskou krajinu už v příštím roce obohacovat další cenné prvky.
"Je potřeba sledovat nejen výši částky, kterou obce dostávají za pronájem orné půdy, ale také se domlouvat na podmínkách hospodaření," zdůraznil starosta Střeně Jiří Nevima. "Zemědělci na Hané obdělávají poměrně velké parcely a nás zajímá, jak na nich sejí kukuřici a jak probíhá hnojení. Chápeme, že hospodář se snaží dostat z pole co nejvíce, ale způsobem, jak to dělá, nemůže poškozovat obecní kanalizaci a další infrastrukturu a splavovat z pole tu nejcennější vrstvu," dodal.

Rozdělení ploch
Střeň vlastní 19 hektarů orné půdy. Šest pronajímá Zemědělskému družstvu Unčovice a 11 místnímu hospodáři. Družstevníci platí za hektar 4,5 tisíce korun ročně. Na podobnou sumu by se nyní obec chtěla dostat i na zbytku výměry. "S částkou 4,5 tisíce přišlo samo družstvo, dodatek o navýšení jsme již schválili," doplnil s tím, že zemědělci dali najevo, že chtějí s obcí spolupracovat i v příštích letech. "Tlak na půdu roste. Víme o tom, že na Hané krouží spekulanti, tak si chtěli spolupráci pojistit," poznamenal.
V rámci možných opatření v krajině chce obec jednat o možnosti rozdělit velké půdní bloky. "Byli bychom rádi, pokud by se podařilo dohodnout kompromis a trochu je rozbít, uskutečnit výsadbu liniovou i solitérní. Nemáme zájem na tom, aby Haná byla planina, ale aby krajina byla strukturovaná a zadržovala se v ní voda," uvedl starosta Střeně. V příštím roce chce obec požádat o další dotace. "Něco se už podařilo, například výsadba třešní podél cesty, která v těchto místech historicky byla. Obnovilo se 300 metrů," poznamenal Nevima.
Podobně to vidí také starosta Příkaz Jaroslav Sívek. Obec vlastní 35 hektarů orné půdy, za které ročně inkasuje na 135 tisíc korun. Na půdě hospodaří Zemědělské družstvo Unčovice. "Chceme vylepšit hanáckou krajinu, zabránit vodní erozi a poskytnout zvěři kryt, proto se chystáme sázet remízky. V příštím roce požádáme o dotace a v dalších letech bychom v tom chtěli pokračovat," sdělil starosta Příkaz. "Domluva s družstvem je dobrá. Nejde nám o nic jiného než o kvalitu půdy a krajiny. I když se zdá, že Haná je placka, i tady je půda ohrožena vodní erozí," poznamenal.
Solidní spolupráci se zemědělci hospodařícími na 19 hektarech v ochraně půdy oceňuje i starostka Bystročic. Ročně má obec z nájmu pozemků od soukromých zemědělců a zahrádkářů 52 tisíc korun. "Samozřejmě sledujeme, jak hospodaří, a vnímáme, že na pole sejí to, co jim vynáší. Na problematických místech, kde docházelo ke splavování půdy a voda z polí se valila do zástavby, už ale hospodaří šetrněji a orbu provádějí jiným způsobem. To oceňujeme. Nechceme, aby se obecní ornice nejvyšší bonity znehodnocovala," uvedla starostka Bystročic Marta Turečková.
Podobně se o hospodaření na obecní půdě zajímají i ve Věrovanech a Cholině. "Nejde jen o to, že jsme právě dostali od zemědělského družstva 90 tisíc korun, ale také o hospodaření jako takové, aby v kopcích neseli širokořádkovou plodinu, a pokud, tak způsobem, kdy nebude hrozit splavování půdy. I my uvažujeme o výsadbě remízků a obnově cest, které byly rozorány. Bavíme se o tom s Agenturou ochrany přírody a krajiny a každým rokem se snažíme udělat kousek, abychom krajině postupně vraceli její někdejší podobu," sdělila Pavla Bezová, starostka Choliny.

Problém s výsadbou
Obce za jejich snahu pochválil vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Michal Servus. Zájem podle jeho zkušeností mají. "V rámci mikroregionu běží projekt na podporu výsadeb na orné půdě na území chráněné krajinné oblasti, každým rokem administrujeme řadu akcí z dalších krajinotvorných programů. Obce zájem mají, dělají se aleje podél cest a další výsadba," reagoval Servus. "Obce ale orné půdy zase tak moc nemají a u zemědělských družstev bohužel stále cítíme stav jakéhosi vlastnického odcizení. Někdy je to velmi složité," podotkl.
Jako příklad zatím marné snahy uvedl cestu mezi Horkou nad Moravou a loveckou chatou. "Společně s obcí jsme řešili možnost výsadby podél této komunikace v poli. Zemědělci, kterým to zabere metr půdy, s tím ovšem nesouhlasí," popisoval Michal Servus.