Myslivci: Střílení bachyní je neetické (blanensky.denik.cz)

Blanensko
Letovickým zemědělcům divoká prasata každý rok poničí pole s kukuřicí a obilím a sežerou část úrody. Protože jsou přemnožená v celé republice, rozhodlo se to ministerstvo zemědělství řešit novelou vyhlášky, která umožňuje střílet i bachyně se selaty po celý rok. Novinka platí od začátku ledna.

Ředitel zemědělské společnosti Ledeko Letovice Petr Poláček doufá, že ji budou myslivci využívat. A přispějí tak ke snížení stavu černé zvěře. "Ta nám každoročně v době vegetace způsobuje značné škody. Především v kukuřici a obilí. Chápu ale, že myslivci nebudou chtít lovit bachyně. Po domluvě s některými pěstujeme i pruhy obilí, aby je pak mohli odtamtud vyhánět. Snad najdeme i další společné řešení, aby škody byly co nejmenší," věří ředitel Ledeka.

Novela řeší dobu lovu jednotlivých druhů zvěře. "Reagujeme tak na rostoucí škody způsobené spárkatou zvěří na lesních porostech, zemědělských plodinách a pozemcích," vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Zemědělci změnu vítají.

Podle ředitele Agrospolu Knínice Ladislava Menšíka nejsou divočáci na Blanensku natolik přemnožení, že by to bylo nutné řešit novelou. "Ale tam, kde mají s prasaty větší problémy, jsou za to určitě rádi," řekl Menšík.

Jednatel Okresního mysliveckého spolku v Blansku Jaroslav Zelený se domnívá, že vyhláška dává zemědělcům příliš velkou moc. "Když budou prasata přemnožená, mohou si pak stěžovat, že je nestřílíme, i když můžeme," řekl Zelený. Lov bachyní v době, kdy očekávají mláďata, považuje za neetický. "Z lidského i mysliveckého hlediska je nemůžeme střílet, mláďata pak uhynou," vysvětlil Zelený.

S divočáky na Blanensku to navíc podle něj není zase tak strašné. "Čísla bývají v posledních letech podobná, ale přesnější údaje o odstřelených kusech budeme mít až v polovině dubna, protože myslivecký rok končí v březnu. Pak to srovnáme s předloňským rokem," uvedl Zelený. Ten tvrdí, že prasata se hodně rychle přesouvají z jednoho místa na druhé. "Když se páří nebo hledají potravu, tak ujdou za noc třeba i padesát kilometrů. Jejich výskyt se proto těžko určuje. Přesto se ale na Blanensku dají najít lokality, kde způsobují o něco větší škody. Třeba v Adamově nebo na Starém Blansku. Nejsou tam pole, a tak lidem chodí do zahrad," přiblížil Zelený.

Proti lovení bachyní je i předseda mysliveckého sdružení v Olešnici Karel Kubíček. "Jako myslivci je musíme hlavně chránit," uvedl Kubíček. Stejný názor zastávají i v mysliveckém spolku v Oboře. "Novelu považuji za zcela nesmyslnou, mělo vše zůstat při starém. Selata a lončáky šlo střílet do dvou let celoročně a dospělou zvěř od patnáctého srpna do třicátého ledna. Kdo potřeboval snížit stavy, měl na to dostatečný prostor v tomto období," míní člen spolku, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Myslivci, kteří chtějí celoročně střílet bachyně a také kňoury, si musejí podat žádost na odbor životního prostředí. "Nyní evidujeme asi dvacet žádostí na povolení odstřelu černé zvěře," sdělil vedoucí blanenského odboru životního prostředí Pavel Konečný."