Divočáci likvidují park (5plus2)

Zvěř chodí k zámku v Horšovském Týně děravou zdí. Oprava je v nedohlednu

HORŠOVSKÝ TÝN
S divokými prasaty bojují v zámeckém parku v Horšovském Týně. Divočákům se tam líbí, mají tam klid i potravu. Ale nejenže tato černá zvěř způsobuje velké škody, může být i nebezpečná pro lidi, kteří parkem chodí. A i když čtyřnohé nezvané návštěvníky myslivci nedávno vyhnali a téměř padesát jich zastřelili, další prasata se do parku stále vrací. Zeď okolo zhruba čtyřicetihektarové zámecké plochy je totiž hodně děravá.
"Škodí na loukách, pod stromy, prostě všude. Rozrývají úplně všechno, hledají kaštany, žaludy a bukvice, ale také hraboše a myši," říká správce zámeckého parku Státního hradu a zámku Horšovský Týn Richard Kolek.
Divoká prasata jsou stále častějšími návštěvníky zámeckého parku a tak kastelán horšovskotýnské národní památky Jan Rosendorfský požádal o pomoc místní myslivce, kteří divočáky z parku vyhnali.
"Dělali jsme naháňku na žádost zámku. Plochu jsme uzavřeli, prasata vyhnali a asi kilometr za parkem v naší honitbě na ně čekali lovci. Bylo to možná až padesát kusů černé zvěře, ale určitě to nebyla jen prasata z parku," upřesňuje ekonom akciové společnosti LST Trhanov, která naháňku prováděla.
Ten zároveň upozornil, že by lidé divočáky v parku neměli krmit. Mohou být totiž nebezpeční.
"Divočáci normálně před člověkem utečou, ale pokud jsou krmeni, ztrácí respekt. Přestávají se lidí bát a mohou si třeba pak i potravu vynucovat. I když nemusí být zrovna agresivní, ale když ucítí potravu, mohou třeba chtít zalovit v odložené tašce s nákupem. Při vyplašení se lekne, a když je to větší kus, může dojít i k nějakému zranění," vysvětluje Rout.
Jaroslav Rout ze společnosti, která vyháněla divočáky z horšovskotýnského parku podotkl, že letitý zámecký problém s nezvanými návštěvníky - divočáky, který teď vygradoval, by určitě vyřešila oprava polorozbořené zdi. Právě dírami v betonové ohradě divoká prasata do zámeckého parku chodí. S tím souhlasí i kastelán zámku a hradu Jan Rosendorfský. Ten ale zároveň přiznává, že oprava zdi je hodně vzdálenou hudbou budoucnosti.
"Opravit šestikilometrovou zámeckou zeď není v našich silách. A to jak fyzických, tak ani finančních. Navíc je zeď památkově chráněná, takže by nešlo jen ji nějak opravit, ale do způsobu její opravy by promlouvali i památkáři a to by se rozhodně promítlo i do ceny. Tohle řešení je pro nás prostě nedostupné," je jasné kastelánovi Státního hradu a zámku Horšovský Týn Janu Rosendorfskému. Podle něj lidé divočáky v parku nekrmí, ale důvodem, proč se prasata do parku stále vrací je bezpečí, které jim zámecký prostor zajišťuje. A asi i dostatek potravy. A když je oprava zámecké zdi v nedohlednu, bojuje správa horšovskotýnské památky s nezvanou černou zvěří, jak se dá. Kromě pomoci myslivců rozmístila v parku takzvané pachové odpuzovače. "Je to uříznutý vršek pet láhve vyplněný montážní pěnou a v ní je stříknutý přípravek Sapu 2010. Loni jsme na okraje luk rozsypávali pevný granulovaný přípravek, ekologicky odbouratelný Wildgranix, který byl odpuzovací látkou napuštěn. Ten měl však téměř nulový účinek," upřesňuje informace správce zámeckého parku Richard Kolek.
Nejen jeho ale hodně mrzí a štve, že instalované odpuzovače v zámeckém parku neustále ničí lidé. "Nechápu proč, vždyť je to i pro jejich ochranu," kroutí hlavou správce a připomíná, že vandalové tak správě parku přidělávají práci. A kastelán podotýká, že odpuzovače nejsou ani levnou záležitostí, která se při neustálém obnovování ještě více prodražuje.
"Možná nám alespoň trochu pomůže zákon, který platí od letošního 1. ledna. Ten říká, ž myslivci mohou černou zvěř střílet celoročně, ne jen v určitém období. A že se tak počet divokých prasat, kterých je všude hodně, zredukuje a tak ani k nám do parku už jich nebude chodit tolik," doufá kastelán Rosendorfský.