V Praze vyroste nejmodernější zvířecí záchranka v republice (Pražský deník)

Jednotka intenzivní péče pro zraněné živočichy i unikátní voliéry pro labutě a vodní savce vyrostou v Jinonicích

Praha
Téměř tři tisíce zvířat prošlo minulý rok rukama pracovníků záchranné stanice v Jinonicích. Nejvytíženější zvířecí záchranka v republice je současně jednou z nejhůře vybavených. To by se mělo během několika příštích let změnit.
Stanice sídlící na okraji Jinonic v současnosti funguje ve čtyřech zelených kontejnerech. Zázemí jak pro záchranáře, tak pro zvířata jsou provizorní. V budoucnosti se počítá s rozšířením stanice na vedlejší pozemek a výstavbou nových, moderních prostor. Nutná je ovšem změna územního plánu. Její návrh už schválila rada i zastupitelstvo města.
"Samotnou změnu územního plánu odhaduji na dva až tři roky, během této doby se už budou moci zpracovávat studie a bude je možné hodnotit," popsala časový plán radní pro oblast životního prostředí Jana Plamínková, která už dříve kritizovala špatný stav pražské záchranky. "Praha má stanici, která přijímá nejvíc zraněných živočichů v republice. Všechno je provizorní a zvířata tam mají nedůstojné podmínky," uvedla.
V plánu nové stanice je operační sál, jednotka intenzivní péče i výběhy upravené speciálně pro potřeby pražských zvířat.
Moderní pracoviště zatím záchranná stanice pro volně žijící živočichy nepřipomíná ani zdaleka. Kotce pro zvířata jsou zděděné a jejich údržba není snadná. Příčky z OSB desek se prakticky nedají vyčistit. Ani dispoziční řešení není ideální. Kancelář pro zaměstnance, sklad krmiv a jednotka intenzivní péče sídlí v provizorních kontejnerech. I za ně jsou ovšem pracovníci v současnosti rádi.
Podle plánu vedení Lesů hlavního města Prahy, které záchrannou stanici zřizují, by na rozšířeném pozemku v budoucnu mělo vyrůst moderní zařízení. Inspirací a vzorem nové stanici posloužili pražské útulky a záchranné stanice ve Středočeském kraji, které jsou podle vedoucího pražské zvířecí záchranky Václava Nejmana na vysoké úrovni. "Rozhodně by zde neměly chybět podmínky pro intenzivní péči o živočichy, to znamená místnosti, kde živočichové přijdou poprvé do styku se záchrannou stanicí, něco jako jednotka intenzivní péče," uvedl Nejman. Důležitá je podle něj nejen kvalita vybavení, ale také snadná údržba nových prostor. Všechny materiály proto musí být lehce omyvatelné.
Součástí stanice by měla být také veterinární ošetřovna. Ta v současné době funguje podle vedoucího v primitivních podmínkách. V ošetřovně by mělo být několik jednotek izolací pro živočichy, se kterými se pracovníci stanice nejvíce setkávají. Jsou to hlavně zajíčci, ježci, holubi, netopýři či labutě.
Právě pro posledně jmenované ptáky vyroste ve stanici také speciální voliéra, která bude unikátní v rámci celé republiky. "S labutěmi se setkáváme velmi často, protože naráží do trolejí. Další specialitou stanice by měl být výběh pro vodní savce. Počítáme s přísunem vydry i bobra," popsal Václav Nejman s tím, že sám vydru odchytával během posledních povodní u Národního divadla. Populace vyder i bobrů se nejenom v Praze, ale i v celé republice zvyšuje.

Zajíc versus králík
V minulém roce v Jinonicích ošetřili rekordní počet živočichů, bylo jich kolem 2600 kusů. Řada z nich se ovšem do stanice dostala zbytečně.
"Lidé si pletou králíka divokého se zajícem polním. Sbírání zajíčků je evergreenem." Lidé mají podle Václava Nejmana chybně zafixováno, že zajíc si hrabe nory. Opak je ale pravdou. Nory si dělá králík divoký. Zajíci si tvoří pelíšky v trávě, takzvané pekáče. Lidé tak často mládě seberou v domnění, že se ztratilo. Pro zajíčka tím ale místo záchrany začíná velký problém.
"Odchování takového zajíčka je velmi náročné. Zajíci jsou strašně stresová stvoření. Musíme jim dávat náhražku jídla, kterou špatně snášejí. Zaječí mateřské mléko se nikde nevyrábí. Hledáme nejbližší alternativy," popsal situaci Václav Nejman. Mláďata zajíce navíc vyžadují neustálou péči. Zaměstnanci, kterých má stanice v současnosti šest, se tak o ně často přicházejí starat i ve svém volném čase.
Lidé nosí zbytečně i ptáčata. "Místo, aby nám zavolali a poradili se, tak je seberou a přinesou. Odeberou je rodičům. Skákající mládě není žádná pohroma, akorát předčasně vylétlo," vysvětlil Václav Nejman. Lidí, kteří na stanici nejprve zavolají je také hodně. Pracovníci stanice vyřídí v sezoně od května do července i osm desítek telefonátů denně. "Loni jsme přijali téměř tři tisíce zvířat. Kdybychom přijímali všechny, o kterých nám lidé zavolali, tak bychom se dostali k sedmi tisícům," vypočetl vedoucí stanice.
Kromě nutné modernizace proto vedení záchranné stanice a Lesů počítá s rozšiřováním osvětové funkce zařízení. "V první fázi je potřeba postavit záchrannou stanici. V druhé etapě bychom chtěli vybudovat ekocentrum," popsal Nejman. Spojili bychom dvě funkce, které má záchranná stanice mít - první věcí je zachraňovat živočichy, druhá a stejně důležitá je osvěta."
Pražané nejsou podle Nejmana na přírodu ve městě zvyklí. Řada zvířat, která v metropoli přirozeně žije, je proto překvapí. Jsou to například srny, jeleni nebo divočáci. V Praze žije dančí a mufloní zvěř i vzácní živočichové, jako jsou ledňáčci a bukači, kterých je v celé republice pouhých 20 párů. Na stanici se dokonce setkali i s orlem mořským. Kvalitním zázemím pro dravce se může stanice pyšnit už nyní. Za 300 tisíc zde postavili speciální rozletovou voliéru. Potřeba by byly dvě. Kapacita se ovšem v tomto ohledu s novou stanicí měnit nebude.