V povodí Ohře útočí mývalové. Zoologové požádali o pomoc i armádu (denik.cz)

Ještě před pár lety ho bylo kvůli jeho plaché povaze těžké spatřit i ve výbězích zoologických zahrad, dnes se ale stává častým společníkem při procházkách kolem řeky i nevítaným hostem kurníků a zahrad. Na Chomutovsku se čím dál více daří středně velké šelmě, mývalu severnímu. Do české přírody ale nepatří, navíc působí škody na hospodářských zvířatech.

 
Mýval se podle údajů Agentury ochrany přírody vyskytuje především kolem Klášterce nad Ohří, Doupova, Perštejna a dále směrem ke Karlovarskému kraji. Narazit na něj ale můžete i poblíž obce Hora Svatého Šebestiána.

"Mýval sice není vodní šelmou, ale jeho život je s vodním prostředím neodmyslitelně spjatý," vysvětluje zoolog z Agentury ochrany přírody Vít Tejrovský. "Kolem Ohře má zajištěný dostatek potravy, jako je hmyz, korýši a další vodní živočichové," popisuje zoolog.

Mývalové ale začali být v jídelníčku mnohem vybíravější a páchají škody v menších hospodářstvích. V Klášterci dokonce neváhají řádit ani uvnitř města. "Do rána mi něco vybílilo kurník, po třech slepicích mi zůstaly akorát hlavy," popisuje Klášterečan Miroslav Ouzký.

"Nikdy se nám to nestalo, liška i kuna se nám vyhýbá. Navíc výběh máme oplocený a ráno byl netknutý, žádné stopy po hrabání. Musel to být mýval, který se nedaleko u řeky potuluje," je přesvědčený Ouzký.

Další Klášterečané zase nejedenkrát načapali původem americkou šelmu vyjídat na svých zahradách psí misky nebo byli svědky toho, jak se zvíře potlouká kolem popelnice a přiživuje se zbytky. Podle zoologa Víta Tejrovského umí být mýval pro chovatele opravdu velmi nepříjemný soupeř. "Je velice vynalézavý a chytrý. Na domácí drůbež opravdu útočí a rád. Navíc leckterý i zavřený kurník otevře," popisuje chování šelmy zoolog.

Zoologové se snaží proti chlupatému vetřelci rázně zakročit a plánují spolupracovat dokonce s vojáky, kteří mají posádku na Doupově. "Jednáme s nimi o možnostech odstřelu," prozrazuje Tejrovský. Na první pohled možná poněkud tvrdý přístup má ale svůj důvod.

"Mýval není původní druh, pochází z Ameriky. K nám se dostal z východního Německa, kam ho bývalý režim nasadil v ambici mít v přírodě vlastní kožešinová zvířata a být v této produkci soběstační, což se ukázalo jako hloupý nápad," vypráví Tejrovský. "Rychle se tam rozmnožil a dnes působí opravdu veliké škody, jsou jich tam tisíce," pokračuje zoolog.

Podobná situace by se mohla stát i u nás. "Nemá tady predátora. Ideální by proto bylo dostat ho z české krajiny úplně pryč," doplňuje Tejrovský. S tím by nakonec mohli pomoci nejen vojáci a myslivci, ale i další nováček (nebo spíše navrátilec) v krušnohorské krajině. A to vlk. "Jsou to vzájemní konkurenti a vlci by mohli mývala vytlačit," uzavírá znalec velkých šelem Miroslav Kutal z Hnutí Duha.

Mýval severní
Medvídkovitá šelma je velký asi 41 až 72 centimetrů a váží v rozmezí 3,6 až 9 kilogramů. Je porostlý hustou, šedou srstí, mezi jeho charakteristické znaky patří výrazná černá obličejová maska a tmavě pruhovaný ocas. Patří mezi všežravce a obvykle je aktivní v noci; jeho strava je z 40 % tvořena bezobratlými, 33 % zaujímá rostlinná složka a zbývajících 27 % obratlovci.