Na polích u Dubu se pasou stovky labutí a ničí úrodu (Olomoucký deník)

V početném ptačím houfu zaznamenali ornitologové i několik vzácných labutí zpěvných

Dub nad Moravou
Nevídaného škůdce mají v těchto dnech na polích zemědělci hospodařící mezi Dubem nad Moravou a Tovačovem. Na pozemky se zelenými rostlinami se jim denně slétají na pastvu stovky hladových labutí velkých, které v chladných měsících nenacházejí potravu na nedalekých rybnících. V početném ptačím houfu zaznamenali ornitologové i několik vzácných labutí zpěvných. Zemědělci se pokoušeli hladové krky z pozemků zahnat, ale nakonec boj s nevítaným sousedem vzdali. Nad škodou mávli rukou.
"Jéžišmarjá! No, to je radost!" reagoval na ptačí příživníky předseda Zemědělského družstva Dub nad Moravou Jan Spáčilík. "Myslím, že jsou zrovna v řepce. Co jsou mírné zimy a tovačovské rybníky nezamrzají, máme je na poli. Jinak letí do Kroměříže. Pokaždé si vyberou nějaký pozemek a dají se do zeleného," popisoval.
Zemědělci se pokoušeli hejno čítající stovky labutí zahnat. Marně. "Chtěli jsme labutě vyhánět, ale otočí se a syčí a není možné je z pole dostat," uvedl hospodář.
"Smířili jsme se s tím, že chtějí žít s námi - v symbióze," dodal.
I když úzké soužití s labutěmi oboustranně rozhodně výhodné není. "Škody nějaké jsou, ale počítat je nehodláme. Když uštípnou vegetační vrchol plodiny, dobré to není, ale neřešíme to. To bych nedělal nic jiného, než počítal škody," narazil předseda na další škodnou v zemědělském "revíru", kde shánějí potravu volavky, desítky srnců a přes Moravu se pasoucí další stáda srnců. "Jednu dobu jsem odhadoval čtyři stovky zvířat," poznamenal Jan Spáčilík.
Labuť velká patří mezi tradiční obyvatele stojatých a pomalu tekoucích vod. Jde o částečně tažného příslušníka ptačí třídy. "V zimě jsou tady částečně naše labutě a zčásti přilétají labutě ze severu a jiných zemí," uvedl Adolf Goebel z Moravského ornitologického spolku.
Na pole se ptáci slétávají na pastvu v době, kdy rostliny v rybnících mají vegetační klid. "Labutě vyhledávají zelené rostliny, v zimě je pro ně pastva na polích zdrojem potravy. U Věrovan, nad Hradeckým rybníkem, si momentálně pochutnávají na vojtěšce," sdělil.
V mnohohlavém hejnu labutí velkých rozeznali ornitologové tři labutě zpěvné. "Jsou vzácné. V České republice ještě nehnízdily. Pokud se objeví v zimě, pak v minulosti to byla vždy nejvýše jedna labuť, nyní jsou vidět až tři," připomněl osamocenou celebritu mezi těmito labutěmi s černožlutě zbarveným zobákem- zpěvanku.
Labutím na polích stále přeje počasí, protože nemrzne a rostliny nejsou pod sněhovou pokrývkou. "Když je v zimě hůře, letí do měst na nezamrzající úseky řek, například v Kroměříži, kde je lidé chodí krmit. Vědí o tom, tak se tam zdržují," popisoval chování ptáků, když je tuhá zima a pole s ozimy či víceletými luskovinami jim obživu nepřinášejí.
Ornitologové by přivítali informace o přezimujících labutích, které mají na končetinách značky. "Některé mají velké hliníkové kroužky, a pokud by se je někomu podařilo nafotit, případně odečíst údaj, budeme za informaci rádi. I za zmínku o tom, že v hejnu je labuť s kroužkem. Myse tam vydáme a odečteme údaj," uvedl Adolf Goebel.
Během loňské zimy tak na Uherskohradišťsku ornitologové nečekaně odhalili labuť velkou z Chorvatska. Zprávu o výskytu okroužkované labutě mohou zájemci poslat na e­mail Moravského ornitologického spolku Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..