Výstava představuje vývoj zámku v Lánech ale i celé obce (rakovnicky.denik.cz)

Lány
Od vladyckého dvora k prezidentské rezidenci nese název nová výstava v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech. Má podtitul Lány, ves a dvůr s domem v nově vystaveným, sloužící potřebám a kratochvíli vladyků, králů, císařů a prezidentů.

Najdete na ní také přehled držitelů Lán. Prostřednictvím lánské genealogie sleduje zájmy držitelů, které určovaly urbanistický vývoj obytných i hospodářských objektů. Představuje tak stavebně-historický vývoj zdejšího zámku a velkostatku. Popisuje typologii zámku a přidružených hospodářských budov a jejich umístění v krajinném uspořádání. V neposlední řadě předkládá také stavební vývoj a dostupné prameny k objektu budovy muzea.

Důvodem k uspořádání výstavy byla snaha o připomenutí vývoje obce Lány. Kromě zámku zachycuje vývoj celé obce od první zmínky až po období první republiky, kdy Lánský zámek koupila kancelář prezidenta republiky.
V potřebných souvislostech se dotýká i pozdější doby a vzniku muzea. Zachycuje původní uspořádání a původní stavebně historický vývoj Lán, z kterého vyšel současný stav obce.

Původní držitelé, Kladenští z Kladna, Zejdlicové ze Šenfeldu a později Česká koruna vytvořili předpoklady k postupnému rozvoji velkostatku, který sloužil jako hospodářské zázemí nejprve pro regionální šlechtu a od let 1592 -1593, kdy císař Rudolf II. nechal zejdlicovskou tvrz přebudovat na lovecký renesanční zámeček, pro příslušníky habsburského domu a jejich hosty.
V přilehlých lesích se odedávna rozvíjela reprezentační myslivost, která dala v roce 1713 vznik Velké valdštejnské oboře. Zámek, panský dvůr a Obora předurčily další vývoj a uspořádání celé obce.

"My se snažíme, vysledovat základní architektonické prvky tohoto vývoje: původní zástavbu i to, čím byla podmíněna. " upozornila Daniela Vokounová z Muzea T. G. Masaryka v Lánech a spoluautorka výstavy.

Samotné muzeum T. G. Masaryka v Lánech se nachází v budově, která byla součástí uspořádání obce již od 16. století. Původně sloužila jako konírna, později byla přestavěna na barokní sýpku. Na počátku 21. století byla rekonstruována pro účely muzea.
"Proto jsme se snažili jí vtisknout historický kontext, hledat konkrétní vztahy s obcí Lány i s posláním Muzea T. G. Masaryka v Lánech. Z tohoto hlediska jsme zvolili název výstavy a její téma," vysvětlovala výstavy Daniela Vokounová.

Na výstavě spolupracovalo několik lidí. Mezi nimi lánský písmák, kronikář Václav Vodvářka, dále projektant architekt Jaromír Doležal, který se více než třicet let o vývoj Lán, nejen jako občan, zajímá.

Tvůrci výstavu zpracovávali z několika pramenů. Pracovali s historickými fotografiemi, převážně ze sbírek Muzea T. G. Masaryka v Lánech. Ty posloužily při bádání týkajícím se 19. století, přestaveb Lánského zámku a období první republiky. Kromě fotografií autoři velmi důsledně využívali archivní materiály. Místa se nejen snažili popsat, analyzovat je a představit z hlediska historického uspořádání, ale zároveň zkoumat je i v současném stavu. Hledali na nich i paralely, jak vývoj pokračuje v dnešní době. Při této práci vznikaly současné fotografie. Nezabíraly však konkrétní místo ze stejného pohledu, ale tvůrci vždy hledali úhel, z něhož by byl posun v čase nejlépe vyjádřen a kriticky zhodnocen.

Další fakta při přípravě výstavy autoři čerpali z archivních pramenů partnerských institucí, například z plánové dokumentace, z materiálů archivu Pražského hradu i ze situačních plánů uspořádání tehdejších Lán od těch prvních až po současné.

Posledním zdrojem poznání jsou olejové obrazy Jaromíra Doležala. Jsou výsledkem bádání, architektonických studií. Představují stavebně historický vývoj, i to, jak se v architektonické řešení odrážely zájmy konkrétních držitelů zámku i přilehlého velkostatku v jednotlivých stoletích. Potřeby a ambice investorů se podepisovali na podobě objektů i na jejich dalším vývoji.

Možná vás překvapí, že výstava není uspořádána chronologicky. Tvoří ji vlastně mozaika, která vybízí návštěvníky k vlastnímu přemýšlení jednak nad urbanistickým vývojem uspořádání Lán, jednak nad dobovými dokumenty i současnými prameny.

"Člověk si v rámci celé mozaiky sám vytvoří obraz. Není to tedy výstava chronologicky vyprávějící příběh Lán, ale každé téma je svébytné, specifické. Mělo by vytvořit ucelený obraz do té hloubky, jakou návštěvník po shlédnutí vyžaduje," přiblížila Daniela Vokounová. Výstava je interaktivní. Na monitorech si můžete prohlédnout historické i současné fotografie obce Lány.

Výstava Od vladyckého dvora k prezidentské rezidenci potrvá v Muzeu T.G.M. Lány do 10. dubna. Doprovází jí dvě akce: 1. dubna v 17.00 hodin je to přednáška Václava Vodvářky a Jaromíra Doležala, 9. dubna se vypravíme na naučnou procházku Od poutních míst ke koněspřežce s tajemnými místy lánských dolů s Karlem Kestnerem a Václavem Vodvářkou. Sraz u Muzea T. G. Masaryka v 10.00 hodin."