Zemědělce trápí křeček, spoléhají se na dravce (Olomoucký deník)

Střední Morava
Křeček polní, v minulosti hojný polní škůdce, který je dnes natolik vzácný, že ohrožení jeho populace je důvodem pro zastavení stavby dálnice. Jenže, co s ním v nejúrodnějších a nejvíce zemědělsky využívaných nížinách v Olomouckém kraji, kde se sympatickému hlodavci náramně zalíbilo a zemědělcům vedle hrabošů a myší pomalu začíná dělat těžkou hlavu. Jde o ohrožený druh, na který nikdo nesmí vztáhnout ruku. Spoléhají proto na predátory, hlavně dravé ptáky.
Že má zemědělec na pozemcích křečka, nepřehlédne na čerstvě osetých plochách - na podzim pšenice nebo hořčice na jaře. V mladém porostu je totiž kolem jeho nory spaseno vše do poslední rostlinky. Zemědělská půda mu navíc přináší nejen dostatek potravy, ale je zároveň výhodným prostorem pro přezimování. "Mírné zimy v posledních dvou letech přejí polním škůdcům. Pořádně nemrzlo, měli k dispozici zelenou potravu, jejich populace se úspěšně rozrůstá. Jenže hraboši a myši nejsou jedinými, kdo škodí zemědělským plodinám. Stále více se objevuje křeček polní," posteskl si Roman Koutek, který hospodaří na polích mezi Olomoucí a Těšeticemi. Jeho slova potvrdila Jarmila Hubáčková z unčovického zemědělského družstva. "Dříve ho nebylo, kromě hraboše polního a myší se však s křečkem polním setkáváme stále častěji. V posledních dvou letech určitě," sdělila.
Na jednom hektaru vojtěšky dokonce zemědělci na Olomoucku zaznamenali sto křečků polních. Mluvit o tom nechtějí, aby se nevystavili postihu za to, že se o druh zajímali. "I když je jich hodně, není možné vůči nim nijak zasáhnout, protože jde o chráněný druh," uvedli soukromý zemědělec a agronomka unčovického podniku.
Hospodáři se proto musejí opřít o jejich přirozené nepřátele. Na polích stavějí bidla a jsou rádi, když se plodinou mihne liška obecná. "Jako se škůdcem s ním nezmůžeme nic. Proto na poli nevidíme nikoho raději než dravé ptáky. V posledních letech jich jako by přibylo. Je to logické: mají dostatek potravy, tak se jejich populaci daří," hodnotila Jarmila Hubáčková. "Snažím se vytvořit dravcům podmínky. V boji s chráněným druhem je to jediný pomocník," dodal Roman Koutek.
Právě systematické hubení křečka polního ve druhé polovině minulého století způsobilo, že se jeho populace dramaticky zmenšila a na některých místech se přestal vyskytovat úplně, až se dostal na seznam zvláště chráněných druhů - do kategorie silně ohrožených zvířat. "Protože jde o chráněný druh, nemělo by být zasahováno do jeho přirozených ani umělých sídel. Že se tak děje, to je druhá věc. Bohužel právo se v tomto případě vymáhá velmi problematicky," uvedl Jiří Šafář z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
I když ze zpráv zemědělců se zdá, že se populace minimálně v zemědělsky využívaných částech Hornomoravského úvalu postupně začala zvedat směrem k normálu, v zemědělské krajině tento drobný hlodavec ideální podmínky rozhodně nemá. Stavy snižuje hluboká orba či chybějící trvalé kultury, například vojtěška. Škodí mu chemizace prostředí. "Varoval bych před použitím otrávených zrn. Nejvhodnější je přirozená ochrana prostřednictvím jejich predátorů," reagoval rostlinolékař Jaroslav Rod.
Jaká je rada pro zahrádkáře, když se křeček nastěhuje mezi jejich opečovávané plodiny? "Pokud už se dostane do oplocené zahrady, ideální by bylo jej chytit a přesunout jinam," usmál se zahrádkář Jaroslav Rod. Chytit křečka totiž není vůbec snadné. Navíc je tento chytrý hlodavec vytvářející složitý systém podzemních nor aktivní hlavně za soumraku. Křečci se začnou objevovat každým dnem více, protože právě v březnu jim končí období zimního spánku, které mu se oddávají od října v zimních norách. Ty bývají hlouběji než dva metry. Od začátku května pak křeček začne pracovat na další generaci.