Vetřelci v české přírodě (5plus2)

Dlouhá staletí žili na druhé straně zeměkoule. Jenže kvůli obchodním, chovatelským či sběratelským zájmům se ocitli v Česku. A někdy tomu pomohla i obyčejná náhoda. Řeč je o živočiších a rostlinách, které v naší přírodě nemají co dělat a způsobují zde mnohdy velké škody.

Odborníci na ekosystémy jim říkají "invazní druhy". Zní to jak termín z vědecko-fantastického románu, ale ve své podstatě to znamená, že takové organismy jsou na tom kterém konkrétním území zavlečeny člověkem. Nekontrolovaně se šíří, nemají nepřátele a vytlačují původní "domácí" druhy.
Ačkoliv se to nezdá, tak nad takovými "invazemi" nelze jen mávnout rukou. "Krysy, králíci, kočky, prase divoké, ale také nemoci jako mor či ptačí chřipka. To všechno jsou invazní druhy, které v historii lidstva napáchaly na nejrůznějších koutech planety velké škody," říká Jan Pergl z oddělení ekologie invazí Botanického ústavu Akademie věd.

Barevný seznam rizik
Čeští vědci v minulých týdnech zkoumali a hodnotili všechny rostliny a živočichy v Česku, které mohou způsobit negativní dopady nejen přírodě, ale i samotným lidem. "Vlajkovou lodí invazí v Česku je bolševník velkolepý," míní vědec.
Odborníci vybrali 125 druhů invazních rostlin a 55 druhů živočichů, které zapsali na takzvaný černý a šedý seznam. Černý seznam obsahuje ty druhy, které výrazně negativně ovlivňují životní prostředí a někdy je důležité je zlikvidovat. Šedý pak ty, které mají na okolní přírodu sice menší vliv, ale je třeba je bedlivě sledovat a někdy i omezit.
Několik druhů je zapsáno i na takzvaném varovném seznamu - zde jsou rostliny a živočichové, které mohou v budoucnu na našem území způsobit velké škody.
"V Evropě nejsou invaze tak nebezpečné jako jinde. Největší rizika hrozí ostrovům, které mohou invazní živočichové či rostliny nejsnadněji zničit. Tam téměř jakýkoliv nový druh může vyvolat hrozivý dominový efekt vedoucí až k lokálnímu vyhynutí jednotlivých druhů," dodává Pergl.

BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ
Pochází ze střední Asie, dorůstá až pěti metrů. Jde o nebezpečný invazní druh, který se rychle šíří a ničí všechny původní ekosystémy. Na našem území ho pravděpodobně poprvé nechal jako okrasnou rostlinu vysadit v Lázních Kynžvart kníže Metternich v 19. století. Například v Karlovarském kraji spustili speciální projekt na jeho vyhubení s dotací kolem 150 milionů korun. Na varovném seznamu se teď ocitl i bolševník perský a bolševník Sosnowského. "Dva blízcí příbuzní dobře známého, téměř by se dalo říci vlajkové lodi invazí, bolševníku velkolepého. Jedná se o druhy vyskytující se v okolních zemích, jeden se využíval během socialismu v zemědělství jako zdroj krmiva. Bohužel, po takových pokusech zůstaly v krajině obrovské opuštěné porosty bolševníků," říká Jan Pergl z oddělení ekologie invazí Botanického ústavu Akademie věd.

VEVERKA POPELAVÁ
V Česku se zatím nevyskytuje, ale už je rozšířena v severní Itálii a je tak zřejmě jen otázkou času, kdy se objeví i u nás. Je jedním z příkladů toho, jaké špatné důsledky mohou mít aktivity některých ochránců zvířat. Veverka popelavá je původem ze Severní Ameriky. Protože se o jejím negativním vlivu vědělo již dlouho, tak v okamžiku, kdy byla zaregistrována v Itálii v malém množství, začaly snahy o její vymýcení. Bohužel ale zasáhli samozvaní ochránci zvířat a těmto aktivitám zabránili. Dnes už se veverka popelavá šíří dále a její vyhubení nebude snadné.

RAK SIGNÁLNÍ
Jde o jednoho ze severoamerických raků, který byl do Evropy zavlečen až v polovině minulého století. Stejně jako jiní severoameričtí raci je přenašečem račího moru, na který ti evropští raci umírají.

KRAB ŘÍČNÍ
Toto exotické zvíře k nám doputovalo Labem a Vltavou z Německa. Avšak jeho původním domovem je daleká Čína. Rizikem pro naši přírodu je jeho schopnost přenášet račí mor a tak decimovat naše ohrožené druhy raků. Jinak se jedná o tvora s výjimečným apetitem. Protože se ale rozmnožuje jen v mořském prostředí, nešíří se v Česku zdaleka tak rychle, jak by mohl.

NUTRIE ŘÍČNÍ
Podobě jako norek americký se i tato nutrie dostala do naší přírody tím, že utekla z kožešinových farem. "Doma" je přitom v Jižní Americe. V současnosti se vyskytuje podél velkých řek a v blízkosti lidí, od kterých se ráda nechává krmit. Zatím však velké škody kromě přenosu nemocí a výrazného spásání vegetace nedělá.

STŘEVLIČKA VÝCHODNÍ
Původem z východní Asie byla tato drobná rybka zavlečena do Česka s plůdkem jiných rybáři využívaných ryb. Střevlička je výrazným konkurentem ryb a vodních bezobratlých.

NOREK AMERICKÝ Původem je ze Severní Ameriky, ale do Evropy jej lidé zavlekli jako kožešinové zvíře. Jde o velmi úspěšného dravce bez přirozených nepřátel. Pokud se z kožešinových farem dostane do volné přírody, obvykle rychle likviduje zdejší původní druhy ptáků, obojživelníků a hadů.

JELEN SIKA
Je ukázkovým příkladem toho, jak se mohou lišit názory ochránců přírody a myslivců. Přestože se jedná o myslivci záměrně vysazovaný druh jelena, má z hlediska ochrany přírody naprosto nepřehlédnutelný negativní vliv na u nás původního jelena lesního, se kterým se velmi často a úspěšně kříží.