Koncept skvělý, kvalita pokulhává (Právo víkend)

Stará myslivna

Obora s jeleny, daňky a muflony, kteří se nechají krmit od návštěvníků, interiér s portrétem Ferdinanda d'Este v životní velikosti a jídelní lístek, kde hlavní roli hraje zvěřina.

Před začátkem turistické sezóny jsme zamířili do restaurace Stará myslivna, hned vedle zámku Konopiště. I o víkendu bylo v nabídce denní menu, thajská polévka a boršč ale podle mě do konceptu myslivny tak úplně nepatří. Proto jsme s fotografem sáhli po stálém jídelním lístku.
K pití jsme si dali chardonnay z Habánských sklepů (deci za 24 Kč) a džbánek kohoutkové vody (30 Kč). Víno bylo výtečné, správně vychlazené a ve srovnání s jinými podniky i nepředražené.

Suchá paštika
Jako předkrm jsem vybrala zámeckou zvěřinovou paštiku Karla Ludvíka s brusinkami a tousty z bílého chleba, můj doprovod zvolil polévku s názvem hustá gulášovka Stará myslivna.
Z hlavních jídel mě zaujalo jídlo s nejdelším názvem - pečený bažant z bažantnice Konopiště dle Viléma II. se slaninou na červeném víně a divokém koření, kysané zelí, šťouchané brambory - fotograf si dal specialitu podniku dančí tournedos prince Rudolfa s jalovcem a omáčkou z aronie (černá jeřabina).
Příloha se musela objednat zvlášť, jako by si kuchař nebyl jistý, co se k jídlu hodí. Na doporučení zvítězily šťouchané brambory.
Když jsme čekali na první chod, ukázalo se, že funkční, hlasitě vyhrávající orchestrion umístěný mezi stoly není vždy nejlepší nápad. Naštěstí skladby jsou v něm poměrně krátké. Po hudební vložce jsme dostali předkrm a polévku. Paštika nevypadala špatně, dojem ale kazily tousty.
Plátky bílého pečiva, které se prodává jako chlazený polotovar v supermarketech, byly jen zlehka opečené, zůstaly tak polosyrové. Vlastní paštika byla trochu suchá, uvnitř byla zřejmě švestka, dalo se to ale určit jen podle vzhledu, chuťově nikoliv.
Polévka byla hustá, plná masa. Jen jí chyběla tmavá barva a výraznější chuť typická pro gulášovku. Asi šlo o nějaký speciální recept.

Rajče a zelí
Dančí tournedos bylo stejně jako paštika servírováno se salátem, polníčkem a rozkrojeným rajčetem s balzamikovým octem. Maso bylo dobře upravené, na jazyku se jen rozplývalo, omáčka z jeřabiny s ním ladila.
Bažant byl chuťově dobrý, maso ale mělo některé kousky hodně tuhé, zřejmě se vysušily při neodborném ohřívání.
Kysané zelí bylo lahodné, šťouchané brambory se špekem ale úplně nesmyslně zdobilo na vrchu rozkrojené rajče. K zelí ani k pečenému masu se vůbec nehodilo.
Nakonec jsme přece jen neodolali nabídce denního menu a objednali si jako dezert bavorské vdolečky. Byly výtečné, i jahoda chutnala a voněla opravdu jako jahoda.
Za oběd jsme zaplatili 851 Kč. Celkově jsem ale z návštěvy Staré myslivny na rozpacích. Nejen kvůli jídlu. Jeho nevyvážená kvalita se odrážela i v obsluze.
Servírka byla milá a pozorná, ale mladý číšník se ani nezeptal, zda nám chutnalo, a v jednu chvíli na mě zařval tak, že jsem měla pocit, že jsem zabloudila na vojenské cvičiště. V každém případě za hodně peněz tu nenabízejí stejné množství kvality.
Škoda, koncept restaurace je skvělý, ale interiér a názvy jídel, odkazující na monarchii, nejsou samospasitelné.
Autorka: Jana Hanušková