Návrat k přírodě podle práva (Lidové noviny)

V bývalém vojenském prostoru Milovice se prohánějí stáda zubrů, divokých koní a praturů. Tedy býložravců, které člověk před staletími v přírodě vyhubil. Dnes je sem vrací veřejně prospěšná společnost Česká krajina. Není sama. I další přírodovědné organizace v Evropě využívají toho, že krajinu opouští člověk a stěhuje se do měst. Čtyři zubři (což je evropská obdoba amerického bizona) byli nedávno vypuštěni do přírody v Nizozemsku. Další je mají v květnu následovat v Rumunsku. Už v lednu bylo vypuštěno pětačtyřicet polodivokých polských koníků v Chorvatsku a 35 daňků v Bulharsku. Někdy v květnu nebo v červnu by se měly v oblasti Lika v Chorvatsku objevit dvě desítky praturů. Nově se po Evropě vysazují i divoké kozy.
Velcí býložravci by měli krajinu oživit. Zvířata pomohou spásáním rostlin srovnat jejich složení do přirozenější podoby. Vytvářejí podmínky pro přirozený návrat brouků, motýlů a ještěrek, ale i vlků, případně rysů a medvědů.
Jenže ani návrat k přírodě už nemůže probíhat úplně přirozeně. Třeba poslední pravý pratur uhynul v roce 1627 v Polsku. Do života tato zvířata vrátila nizozemská nadace Tauros takzvaným zpětným šlechtěním. Při něm zoologové křížili vhodné kusy skotu a vybírali potomky, kteří zdědili spíše „staré" než „nové" geny, a ty dále křížili tak dlouho, až se dostali ke zvířeti, jež je původnímu praturovi co nejbližší.
Zvířata převezená z jiných oblastí také hrozí, že by mohla do místní přírody vnést nové nemoci nebo parazity. Nebývá než některé z nich očkovat. Dalším problémem je, že divoká zvířata mohou být – no, divoká. Zoologové se tedy snaží vybírat pro přírodu takové kusy, které jsou dostatečně divoké, aby přežily, ale přece jen natolik mírné, aby pokud možno neútočily na turisty. Jak pro časopis New Scientist přiznal docent Hans Lenstra z univerzity v Utrechtu, který se podílí na návratu praturů, přece jen nechtějí za jejich přirozené chování v přírodě nést právní zodpovědnost před soudem...